sobota 5. července 2014

Dan Hakulín // HAMR // 25.-27.6. Středa-Pátek

Středa
Plán na dnešek zní jasně dodělat sloní záda co nejdřív. Docela to šlo od ruky, kolem poledne jsme dali konstrukci na kozy a začali jsme bourat kopyto. Konečně to začalo vypadat že něco děláme když to začalo mizet. Jen co jsme skončili s touhle fází spustil se masivní déšť tak jsme jen všechno dali pod střechu a šli na kafe.


Po dešti jsme za pomocí lan, auta a pytlů s pískem konstrukci zdvihli a ukotvili na svém místě.


Svezl jsem se do kokpitu a udělal jsem si hezkou procházku cestou domů, po nábřeží. Bydlel jsem u karlova náměstí tak to nebylo moc daleko, vyprázdňuju hlavu a nic neřeším, jen si někde koupit večeři.
Čtvrtek

Poprvé přicházím do ateliéru HAMRu, v tu dobu jsem to netušil ale nejzajímavější co jsem v ateliéru zažil bylo projít s Tomem Kosnarem projekty pověšené na stěnách. Pak jsem přepisoval generický profil HRA/eMRAK/HAMR pro tisk a následně třídil hromadu výkresů podle projektů a roloval je do trubek. Bylo jich spousta tak jsem skončil až večer kdy jsme jeli do DOXu na vernisáž výstavy na které celá huť intenzivně pracovala. Ještě bych zapoměl na oběd co pro celý ateliér uvařil Martin, stál za to, to byl také jediný moment kdy jsem se s ním bavil. Jinak byl spíš pořád pryč, prostě týden v realitě v HAMRu bez MR.



Pátek

Jdu do práce přes hrad, zpožďuji si o několik minut, dav turistů ucpe při výměně stráží bránu. Nezbývá mi než dívat se s nimi. Po příchodu dorovnávám výkresy zevčera a dostávám nový úkol, srovnat a vrátit do archivu štosy CDček s výkresy, fotkami atd. vytahané kvůli výstavě. Kolem poledne dostávám další úkol, nakonec se architektuře trochu blížící - upravit půdorys školky v krči do knižní verze, zjednodušit čáry a tak.




Dneska mám vařit oběd, marně varuju Davida Kubíka že jinak v podstatě vůbec nevařím a ať nečeká nic skvělého. Nedal si říct tak teda vařím. Z toho co jsem našel v lednici a různě v kuchyni, inprovizace. Trouba peče moji všeobecnou směs založenou hlavně na bramborech pomalu, čekáme hodinu. Obědváme ve 3. A můj čas se pomalu krátí, ještě nějakou dobu pracuju na půdorysu školky, DK odchází, já ještě chvíli zůstávám, dostal jsem knížku o Rajnišovo nových stavbách a rezervuju lístek do Liberce. Zabouchávám dveře a jdu se projít po městě. Šlo kolem mně mraky myšlenek a věcí, nevím jistě co si odnáším, ale byla to zajímavá zkušenost tak díky za umožnění.