veronika/manua/druhý třetí čtvrtý

druhý den na praze 14...

ranní sešlost o tom, co a jak...
trpělivé vysvětlování manua, jak k celému úkolu přistupovat a co bude náš výstup...
hodně dlouho jsem všichni koukali, jak tele na nové vrata...všichni jsem pochopili, ale slova jako...identita, identifikace, komunita, udržitelnost a realizovatelnost....stejně dostala ten správný význam až na konci wokshopu...
potom trochu o tom, co už jsme stihli o našich místech zjistit...(já a šimon jsme hloubětín...) a taky o prvních pocitech, z krátké návštěvy H. předchozí den...

do terénu...
krásný azur, idylické dopoledne, nikde žádný problém, nikde žádní lidi...hloubětín je přece super...!!!
oběd v čínské restauraci (jeden ze dvou podniků, kde se dá na H. v poledne najíst...)
hlavní náplň dne...procházka s paní petržílkovou...paní, co zná historii H., zdraví spoustu kolemjdoucích a zná spoustu historek a souvislostí o každém místečku, co jsme potkali...moc nám pomohla si udělat obrázek o místě i o lidech...
zmrzlí na kost po asi tří hodinové procházce jsme zapadli do místní cukrárny...jedno z nejnormálnějších míst v  samém srdci H., kde jinak člověk najde jen Penny, bezdomovce, metro, podchod a ubytovny...
v cukrárně maminky s kočárky a idylka v dětském koutku, tak veliká, že jsme se museli přesunout do centra...na jedno...

třetí den na praze 14...

kulturní antropologové o kulturní antropologii...
víc než jen zajímavé...řada z nás se později vyptávala...kde se to dá studovat...
každopádně celý den v tomto duchu...

do terénu...
všichni společně na sídlišti lehovec s antropologem pavlem, který se nás snažil zasvětit do své profese v praxi...
první nesmělé zastavování lidí a povídání si o tom, jak se jim žije na praze 14...
průzkum zajímavých míst a hledání jejich potenciálu...
potom každá dvojice pěkně do svého rajonu...
my se šimonem oběd na hloubětíně (průzkum toho druhého místa, kde se dá na H. najíst.....mají guláš a malinovku...)
lov hloubětanů anem veronika a šimon dělají svoje první rozhovory s místníma...
paní s kočárekm 1
paní papírnictví
paní čistírna
dva pánové
paní bílá bunda
ukrajinec
babička
...

opět vymrzlí až na kost do místní cukrárny...
mátový čaj a paní s kočárkem 2....nejdelší rozhovor...nikdy ji už zřejmě nepotkáme, ale víme o ní první poslední...
potom odvážné seznámení s majitelem cukrárny, posezení u vína a další rozhovory s jeho podnapilými přáteli...málem nás u sebe ubytoval a dal nám práci...poučení?....už nikdy víc nedělat rozhovory u vína...špatně se ukončují a jsou z velké části bezcenné...

čtvrtý den na praze 14...


ranní sešlost a konzultace v kulturáku kyje...
domýšlení našich intervencí, pěkně v teplíčku, všichni společně...

manua venku začínají stavět lavičku...
oběd vedle v hospodě...
poslední dodělávky před prezentací...

prezentace pro davida...ředitel kulturáku a důležitá osoba prahy 14...
rychlá, stručná a nenásilná...
všichni vyklidnění a spokojení...

do terénu...
lavička...!!!
postavit, obrousit, odnést na místo, usadit na terén...hotovo...
největší zážitek za celý týden...
loučení s manua
a do liberce...

nejvíc vymrzlá, co jsem kdy byla...!!!!
pomohla až dvě v liberci...

workshop s manua ???

hodně dobrý....zase kousek nového pohledu na věc...
velmi osvěžující čtyři dny...v pondělí do školy jak znovuzrozená...
dost se těším na prezentaci našich intervencí pro starostu prahy 14, na výstavu, která by měla být a na všechno, co ještě přijde...
díky moc manua
díky moc jitce


...omlouvám se za opožděný příspěvek a slibuju, že budu psát dál o všem, co se ještě bude dít...

Michaela/Re:Form/pondělí

Devátá ranní, slunce pálí do prašných pražských ulic a já jedu na Podolí, do kanceláře za Jindrou a Honzínem. 

Jak? Lodí. Už jste někdy jeli do práce lodí? To je vám taková nádhera! Hejna ptáků nad hlavou, vlnící se odraz pod vámi... Poetické ráno.

V budově Sokolovny mají kluci pár metrů čtverečných a klid na své zázraky, možná jen večer máte trochu strach, aby se vám cvičenka aerobicu nepropadla do klína. Ale což, ten dům přeci něco vydrží, věřím mu.

Usedáme k dlouhému stolu a hurá do práce. J+H zrovna dělají na projektu usedlosti s pivovarem ve Smilovicích za Kladnem. Mají nadšeného investora s touhou budovat z vlastních cihel, založit rybník, chovat koně, vařit pivo, vést hospodu a pořádat pracovní workshopy. A právě pro ně má na  základech bývalé stodoly vzniknout malý domek, minimální bydlení, experiment z místních cihel, starých oken a trámů z demolice.

Prohlížím fotografie a už se těším na zítřek. Jedeme na výlet. Za stěnou a pilíři z opuky. Na parcelu. Nasát atmosféru.

Vltavou plout...

Krásně tu jest...

Štěpán//SMLXL//PO-PÁ

Především se všem čtenářům omlouvám za opožděný příspěvek do realitního blogu. Taky se mi nepovedlo naskočit do každodenního života bloggera. Vezmu to jen po bodech, ať to nečtete celou věčnost.

Pondělí:

- Sraz v ateliéru v Holešovicích

- Obhlídka malého ateliéru

- Mac vs. Win platforma, paní Siri, otěruvzdorná vs. omyvatelná barva

- Projekt Lumírova - strip.tyč na tanec a točení v ložnici, vana, wc, umyvadlo, skříň - klikám dispozice koupelny, šatny...


- Oběd - pizza


- Obhlídka staveb


- Byt letná - po vymalování, vady v pracovně, koupelna těsně před montáží zařizovacích předmětů

- Kavárna Náplavní - vzorek stěny, uchycení schodiště, podlaha 1PP

- Kadeřnictví - Tomáš - sonda podlah, orientační zaměření, fotodokumentace


























- Kokpit párty!!

























Úterý:

- Administrativní část - cenové nabídky, fáze projektu, zálohy/doplatky, faktury, provize, dodavatelé

- Čokoláda

- Oběd - vietnamská polévka


























- Research kadeřnictví, jednotný styl, technické vybavení, materiály, barvy, nábytek, osvětlení - ocelový lustr - zítra model - přinést potřeby


Středa:

- Návrh prototypů, výroba modelu vybraného lustru

- Oběd - vietnamské hovězí, rýžové nudle, zálivka

























- Kadeřnictví - Půdorys, vybavení

- Dort

- Návrh vybavení kadeřnictví, rámy zrcadel, prodejní vitrína, sedačka, závěsy, osvětlení, květiny

























Čtvrtek:

- Kavárna Náplavní - posouzení povrchové úpravy stěn, výběr podlahy, plánování výroby schodiště

- Rendl lights - vyzvednutí objednaných svítidel

- Dorian dekor - výběr látek do kadeřnictví

- Alza - inkoust do tiskárny


- Oběd - turecký kebab


- Schůzka s novým klientem - Prohlídka dodaných výkresů, seznámení klienta se standardním průběhem projektu ( fáze přípravy, ideového návrhu, detailního návrhu zařízení, kontrola výroby a stavby, management… ), financování ( zálohy, doplatky, fakturace dodavatelských částí )

- Schůzka s klientkou - poslední doladění detailů nábytku před výrobou ( výběr RAL, Technistone, bezúchytkové systémy… )


Pátek:

- Stavba Letná l - Převzetí výmalby, kontrola detailů koupelny, počátek broušení parket

- Stavba Letná ll - Prohlídka krásného a velkého bytu - el. rozvody a topení

- Schůzka s klientem - Tomáš, Kadeřnictví - Představení konceptu, základní dispoziční výkres, vzorky, modely, povrchy, finance




















- Oběd - vietnamské rýžové nudle, maso, koriandr…

- Zastoupení klientky při návrhu klientských změn, pozměnění dispozice, u developera - Sekyra Group




















- Café Pavlač

Po týdnu v realitě:

Děkuji Jitce, že se jí podařilo vytvořit takovou akci. Umožnilo mi to získání spousty nových poznatků.


Ateliér SMLXL mě potěšil. Klára s Hankou jsou ve všem zaměřené na maximální jednoduchost. Od detailu, přes větší celky až po vedení celého ateliéru. Jejich správa výkresové dokumentace je úžasná. Nezbytné minimum hladin v cadu mi bralo dech. Přesně tak jsem si do teď představoval, že je možné pracovat. Informace z jiných ateliérů jsou však naprosto opačné. SMLXL dokazuje že to jednoduše jde. Jejich výkresy jsou dobře srozumitelné pro klienta, ale dodavatel v nich najde vše potřebné. To šetří čas. Žádné smlouvy s klientem, ale přehledná cenová nabídka s termíny plateb je úžasně jednoduchá náhrada, která funguje. Peníze za stavbu a vybavení jdou od klienta přímo dodavatelům což minimalizuje rizika a přenáší záruční odpovědnost přímo na ně. SMLXL funguje pouze jako zástupce klienta ve všech technických záležitostech a při řešení problémů. Klient má klid a o všem přehled. Nesčetně strávených nocí při nastavování renderů odpadá díky externí spolupráci. Klient tak neplýtvá jejich časem kvůli změně barvy křesílka.


Byla to výborná zkušenost. Pevná pracovní doba a volné víkendy jsou někdy i v architektuře realitou. Jen je potřeba mít vše pod kontrolou.


Děkuju Kláře a Hance.

Pavel/Manua

Ahoj, nějak jsem zaspal a zapomněl psát reporty každý den, tak teď popíšu najednou co mi utkvělo v hlavě.

Zůčastnil jsem se stejně jako ostatní z Manuy pracovního workshopu na Praze 14, mé uzemí byla Rajská zahrada. Na mapě a z většiny souvislostí vypadající jako budoucí centrum celé P14, což jsme měli prověřit. Vydali jsme se do terénu, lidi všech věkových kategorií si s náma rádi povídali..

všechno jsme zapisovali do bloků, které budou jako výsledek předány starostovi.

Objevili jsme pár míst, které nás zaujali a se kterými pak dále pracujeme.

např. dřevěné schody uprostřed sídliště, vedoucí kamsi... na chvíli sem se ocitnul někde na Šumavě. /Jirka má lepší fotku, rolujte dolu/

Nebo normální rybník s rybářema, krmenim kachena a ostrůvkem, taky uprostřed sídliště, celkem unbelievable

 high line Prague

nikdo z dotazovaných nevzal název Rajská zahrada za svůj, možná by se více uchytilo "Kuřecí ráj"

Naše základna byla v KD Kyje. Místo odkud se plánuje P14- lepší místo pro život. Zní to trochu divně, ale pracovní skupina složená ze zástupců města v čele se starostou, architektů z Manuy a Edit!, kulturních antropologů a dalších profesí pracuje, zdá se, výborně. Skvělý příklad spolupráce města a přizvaných odborníků. Celý tento proces zaznamenávají famáci ve svém díle Veřejně Lokálně 

je to v procesu... tešíme se.

Zadání bylo od začátku trochu v mlze, kluci z Manuy nechtěli aby z toho byly "městské zásahy". Což se nakonec ukázalo jako +. Tím se dostávám k našim návrhům, pracoval jsem na nich společně se Šárkou a ve čtvrtek jsme je odprezentovali Davidu Kašparovi z KD Kyje. 

Rajská zahrada v budoucnu centrum oblasti nejspíše nebude, nikdo z místních to tak necítí. Zaměřili jsme se proto na jiná problémová, nebo naopak kladná místa. Naše nápady rozdělujeme do dvou skupin. Velké idei, které popisují nevyhovující stav, ale neříkají konkrétní řešení, neboť pro něj je potřeba delší práce. A malé konkrétní intervence, které za pomoci místní komunity mění dané místo a ovlivňují tak své okolí. Jsou realizovatelné v horizontu jednoho týdne za celkem malé finanční náklady. Jde například o hřiště, které je na sídlišti zopakováno třikrát, tyto hřiště jsou v současné době nerozlišitelná a podtrhují tak anonymitu sídliště.

 Naše změna spočívá v nalajnování každého hřiště na jiný sport, zapojením skupiny dětí např. okolo nízkoprahového centra Pacifik pak děti přijmou hřiště za své. Mohu pak říct "jo já bydlim za basketovym hřištěm". Další intervence ani idei zde popisovat nebudu, můžete se přijít podívat na prezentaci starostovi a komisi pro územní rozvoj, která by měla rozhodnout, co přijmou za své. To je vlastně hlavní plus workshopu. Naše práce neskončila v pátek, ale má pokračovat a snad bude mít i nějaký reálný dopad, za to klukům z Manuy DÍK.

/nemám foťák, tak je většina fotek někde ukradená, díky vám všem za ně/

jakub/manua/čtvrtek

Ahoj trochu opožděně ale přece...poslední příspěvek. Sraz v kulturním domě Kyje. Prokonzultování témat s manua. Pak jsme měli prostor pro dořešení lokality a připravení prezentace...odpoledne proběhla cvičná prezentace ale to už jsem konzultoval v Liberci další projekt...

Práce s manua měla pro mě velký přínos vyzkoušel jsem si práci v terénu, seznámil jsem se s novou metodou získávání zakázek a poznal jsem nové příjemné lidi...

Lucka/Robust/čtvrtek+pátek

Čtvrtek

Včera jsem celý den rozpracovávala „zubatý“ koncept. Zkoušela, jak by měly cesty vypadat a jak vlastně raději neměly… V poledne pro mě přišla premiéra s vietnamskou kuchyní, kdy mezi obědem Robert porovnával restauraci, ve které jsme seděli, s čínskou přes ulici a dal nám i tip na jedno bistro na Smíchově.  Odpoledne se dospělo k závěru, že ta nejjednodušší varianta je nejlepší- žádné obloučky jen přímé cesty. Ale stále to není ono… A co ten rybník? Jak ten by měl vypadat?Ale to až zítra.

Pátek

Celé dopoledne jsem si hrála s možnostmi rybníka a snažila se nezapomenout,  že bude ve svahu, tak aby nemuseli dělat třímetrovou hráz, abych v poledne zjistila, že se tím zabývám zbytečně dlouho. No jo… Chvilku na to pak nám z Projektilu přišli ohlásit že v rámci změn, co provádí vedle v konference, nám může vypadnout proud, tak abychom zálohovali, pokud naše baterka nevydrží nějakou chvilku. (Načež někdo prohlásil, že jeho baterka vydrží při dobré vůli 5 minut.) Což se na první chvíli zdála jako dobrá záminka pro oběd, která však nebyla hned využita. Odpoledne jsem pak už jen pokračovala na celé zahradě a furt štelovala a ladila proporce na správnou notu, tak jsem zvědavá, co se z toho dál vyklube a jaký bude výsledek.

Osobně jsem vděčná za tento projekt, který mi dal možnost nahlédnout pod  pokličku atelieru Robust. Pomáhá to udělat si prvotní představu běžně fungujícího ateliéru (alespoň doufám), kde je vidět že to není jen o navrhování ale taky o papírování, vyřizování, vysvětlování, hlídání, někdy i nahánění a mohla bych možná pokračovat až do nekonečna. Na kluky tu žádný pikantnosti nepovím (ačkoliv nás k tomu několikrát naváděli- hlavně pokud to nebude pravda, vtipálci). Ale že bych od nich odcházela se špatnými vzpomínkami-to říct nemůžu. 

ateliér- v přízemí Robust a v patře Projektil

možná nějaký další nápad

Michal// Manua

Pozdě, ale přece. Tak týden s Manuou byl hodně v pohodě. Celá akce ohledně P14 mě hodně bavila. Nebyla to sice zkušenost ryze ateliérová, ale dobrá. Myslím, že všichni odvedli skvělou práci a kdyby se na všechny naše výmysli našli v rozpočtu peníze P14 by určitě neprouhloupila. Poslední den jsem naše závěry odprezentovali vedoucímu skupiny, která má za úkol P14 zkulturnit. Vypadal spokojeně a se vším souhlasil. Teď už zbývá poslední krok a to prezentace starostovi a komisi pro územní rozvoj. Tahle prezentace bude nejspíš klíčová, rozhodne o tom co realizovat a co půjde k ledu. No uvidíme...

Lucka/Robust/pondělí-středa

Vzhledem k mé dochvilnosti ptát se na určité věci včas se stalo, že píšu svůj první příspěvek až dnes, přestože u Robust jsem začala už v pondělí.

Pondělí
Ještě štěstí, že jsem si vzpomněla ráno se podívat pořádně do mapy, kde mají Robust ateliér. Jinak bych určitě mezi bloky na Praze 5 zabloudila v marné snaze najít ty správné dveře. Jakmile jsem vešla do dvora, objevila se přede mnou poměrně nová stavba. Tuto budovu společně sdílejí s Projektilem, přičemž pracují v menším ateliéru v přízemí. Tento týden jsem tu společně se Samem, ale kluci nás rozdělili a tak každý dělá na něčem jiném. Osobně jsem začala variantami bytu. Týden přede mnou totiž Mirka nějaké udělala a paní odpověděla mailem o představě dalších variant, a když jsem je začala kreslit, zjistila jsem, že je to jasně slepá cesta- ale klukům to bylo jasné už v mailu. Přesto jsem je vypracovávala ve sketchupu celé odpoledne, zatímco zbytek se šel podívat odpoledne na jeden pozemek k rodinnému domu.

Úterý
Pokračovala jsem na práci z minulého dne a před obědem z toho všeho stáhla nějaké jpegy...Zbytek odpoledne mě protáhli po stavbě.  Momentálně pracují na rekonstrukci zámku za Prahou, kde bude muzeum skla, apartmány, multifunkční místnost, restaurace,... no nemá smysl to ani všechno vypisovat. Ten den akorát přišli dělat elektrikáři slaboproud do druhého patra.

Středa

Dneska ráno dorazili klienti ohledně variant toho bytu a zatímco s nimi Ondřej vyjednával, já jsem klikala situaci zámku a srovnávala ji se zaměřením. Během doby oběda byli kluci "donuceni! vyzkoušet novou restauraci- osobně pro mě je tady cokoliv nové, tak co. Po hotovém dwg přišly na řadu koncepty zahrady. A jeden bych už měla rozpracovávat..

Tereza/HuťArchitekturyMartinaRajniše/středa-pátek/denpátý-osmý

Středeční den měl být poslední, ale nestalo se tomu tak. Dneska je pátek dopoledne, den poslední, takže v tomhle blogísku zahrnu všechny tři poslední dny.



Středa
To byla jedna velká katastrofa. Dostala jsem za úkol vytvořit tabulku na odhad nákladů objektu v Jeseníkách, na kterém jsem celou dobu pracovala. 1. se tam musel vypsat každej jeden malej prvek, kterej se tam nacházel, což jsem měla trochu problém kde jsou všechny styčníky a ocelový lana a kolik a tak. No, ale to by se ještě dalo. 2. nemám excel, jelikož ani word ani nic podobnýho nepoužívám, takže jsem si to otevřela v googlu drive, což by šlo, kdyby se posléze nezjistilo, že nejen že excel nemám, ale ani ho neumim používat (takovýto jak dáte tohle okýnko krát tohle okýnko je tohle okýnko). No, tak jsem si sedla k počítači kde je excel, načež se zjistilo, že matematika je moje slabá stránka, jak vždycky říkám, můj bratr na matfyzu mi tuhle část mozku sebral. Počítat kubický metry klád apod mi prostě nešlo.
Poté co jsem celý objekt nacenila asi o dva miliony dráž, tak jsem to vzdala a šla radši dělat něco jinýho.

Čtvrtek
Kluci si tady pročítali vaše blogy a rozhodli, že mě taky někam vezmou. Takže jsme jeli do Krče podívat se na stavbu školky. Bylo to velmi zajímavý, vysvětlili mi všechno, konzultovali jsme se stavitelema. Byla tam kosa jak na zámku, takže jsme se všichni potom dobelhali do Nerudovky, zapnuli topení, sundali si boty a dali si čaj. Načež jsme zjistili, že už je čas oběda, na který jsme byli domluveni s CollColl, takže jsme se zas rychle zvedli a šli do Sněmovní.

Po návratu jsme samozřejmě dál pracovali, dodělávala jsem výpis z katastru, zákres do katastrálky a nějaký další situace.


Pátek
Poslední den, ráno jsem šla s fakturou na poštu a potom vyexportovala všech svejch sedm finálních výkresů. Tímto to všechno končí. Bylo to skvělý, naučila jsem se tisíc věcí v Cadu, trochu v Excelu, jak funguje DURko, jak funguje kancelář, poznala jsem spoustu novej lidí, blogískovat, vařit kafe šéfum apod. Množstevně asi tak tolik co ve škole za  poslední rok. 

Jdeme k Malýmu Buddhovi na něco dobrýho k obědu a já pak jedu zpět na sever.  

Šimon/MANUA/úterý_den druhý

V 9 rano mame kratky uvod ohledne metody, kterou budeme pracovat a zahy vyrazime do terenu. S Veronikou pracujeme v Hloubetine. Nasim dnesnim tematem je definovani problematiky mista. Prochazime si cely Hloubetin. Je to hodne rozmanite a clenite uzemi. Vilova ctvrt, cinzakove sidliste, ubytovny, les, hodne silnic, stare centrum, nove centrum - zastavka metra. Abychom si trochu odpocali, davame si obed u cinana a ve 14 hodin mame schuzku s pani Verou Pertzilkovou - mistni "kronikarkou". Z puvodne planovane asi pulhodinove prochazky se stala 3-hodinova exkurze po okoli. Prosli jsme celou ctvrt a dozvedeli se hodne z toho, co jsme potrebovali. Pani byla moc prijemna. Kdyz jsme vecer sumirovali vysledky, zdalo se mi, ze vstupnich informaci je hodne - ale Problem Hloubetina zatim zustava skryt.

Zuzka/Builders/pátek

Den poslední. Ráno začíná mrazivou procházkou po Petříně, hledá se ta ideální větvička. Potkávám Mirku spěchající za Robust. Hezká náhoda :). V kokpitu je hrozná zima, trvá než se to celé vytopí. Lukáš s Davidem nepřicházejí, já dodělávám modýlek, Štěpán ještě kliká. Dneska jdeme jen na rychlý oběd, není čas na žádné vyvařování. Postupně se v kokpitu objevují lidi na přípravu pondělní výstavy, a taky se objevují Lukáš s Davidem, ještě rychlé přípravy na chůzku  a pánové investoři už jsou tady. Začínají tři vyčerpávající hodiny. 

Každý den se mě kluci ptali, jestli ještě nechci dělat něco jiného než architekturu, začít vařit, pořídit si kavárnu. Až po těhle závěrečných třech hodinách mě to na sekundu napadlo. Zlé myšlenky jsem zahnala, budu bojovat !

Super týden v opravdové realitě a kluci jsou hrozně fajn.

Rada na závěr, vykašlete se na analogové foťáky. Z třiceti mi jich vyšlo jen pět :D, jinak byly všechny podexponované. Takže žádná velká fotostory, škoda :/

 královský výhled

 Oliver

 začíná bašta

štěstí a spokojenost

Štěpán se tváří umělecky, Lukáš věší pseudozáclonu.

Mirka/Robust/den pátý (pátek)

Jelikož práce ze včerejška byla dokončená, tak jsem poslední den týdne v realitě, dostala nový úkol.Byla to situace u zámku, kde jsme se byli v úterý podívat na stavbě. Dali mi do ruky hrozně tlustou složku, ve které byl podrobný výzkum od památkářů. Prohlížela jsem si tam historické mapy, abych se inspirovala zámeckým parkem, který okolo zámku stál původně. Pak jsem navrhovala prostor kolem zámku, podobně, jako to bylo v minulosti - park s jezírkem.

les za zámkem

A co na závěr? Určitě sem byla s celým týdnem spokojená. Myslím, že to byla cenná zkušenost a odnesla jsem si spoustu poznatků.

Šimon/MANUA/pondělí_den první

Sraz ve 12:00 v Kulturnim centru Praha - Kyje. Jsme agenti a pracujeme na operaci P14, nasim tymem je pracovni skupina, nasimi zaznamovymi prostredky jsou fotografie, zvukove zaznamy a skici, nasim revirem je Praha 14 - 47000 obyvatel, 13,5 km2, 3 zastavky metra.

Pracujeme na workshopu pro Prahu 14, pracovni skupina existuje jiz delsi dobu a behem dvou let(do dalsiho volebniho obdobi) ma za cil zlepsit kulturni situaci v oblasti. Na projektu spolupracuje atelier MANUA, EDIT!, antropologove, lide z KD Kyje, lide z radnice Prahy 14 a dalsi. My mame za ukol provest terenni pruzkum a navrhnout, jak zlepsit situaci. At uz vytipovanim vhodnych lokalit a jejich vyuziti, nebo navrzenim drobnych intervenci, ktere by slouzili jako katalyzatory obcanske angazovanosti.

Zuzana/MANUA/03_04

P14_03
Ráno začalo představováním nápadů klukům. Přišel Lukáš a Pavel coby kulturní antropologové. Povídali nám o tom jak to dělají a proč.

Přišel čas oběda, tak jsme popadli papíry, mapy a tužky a vyrazili do restaurace. Pomůcky jsme rozložily na stůl a začala diskuze nad oblastí. Dlouho se povídalo, nápady se sypaly a následně se popírali. Behěm toho Kamilovi vychladlo rizoto, tak jsem se sbalili a vyrazili zase do térénu. Našli jsme krásnou lesní cestu, břízu, která nás okouzlila a příbytek bezdomovce. Potkali jsme pána se psem a dlouho jsem si povídali.

Dnešní poznatky o uzemí se snažíme nějak sepsat a jdeme domů.

P14_04
Odpoledne nás čeká prezentace řediteli kulturního domu v Kyjích a klukům. Celé dopoledne máme na zpracování. Žádné počítačové prezentace a vizošky. Na samém začátku jsme dostali skicáky, do kterých jsme zaznamenávali průběh a teď musíme shrout a vyvodit závěr. To znamená představit PROBLEMATIKU našeho řešeného uzemí, INFORMACE, které jsme nasbírali, ZADÁNÍ, které jsme si z toho vyvodili, následně jaký očekáváme EFEKT a kdo a jak provede REALIZACI.

Kluci dnes pracují na lavičce a nás nechávají o samotě. Pozorují nás z venku, jak pilně diskutujeme a pracujeme, zapisujeme a smějeme se. My zase sledujeme je, jak venku mrznou, skládají lavičku a těší se, až bude na svém místě u Kyjského rybníka.

Celý tento projekt je založen na spolupráci s komunitou a její identifikací s místem. Bez nich to nepůjde. Spolupráce kulturních expertů, antropolugů, politiků a architektů je prvním krokem na cestě za identifikací.

P14_05
Samostatná práce na doplnění skicáku, které budou sloužit pro prezentaci starostovi a občanům Prahy 14.

Zuzka/Builders/čtvrtek

Ráno jsem byla vyslána na nákup kapy na model, v kokpitu bylo trošku ticho, protože David s Predátorem odjeli do Vodňan. Celý den byl takový poklidný, Štěpán klikal kavárnu, Lukáš domek, já stavěla zahradní altán, diskutovalo se nad obklady na toalety a na oběd byla výborná kuřecí křídla s chilli omáčkou ( snědli jsme je Predátorovi ).
Po obědě jsem se vydala na velkou výpravu k Letohrádku, nasbírat trochu toho dříví na model. Nabídka překvapivě nebyla moc pestrá. Ani byste nevěřili, kolik dá zabrat najít tu správnou větvičku která se má podobat statnému ořechu v 1:50, kluci jsou nároční. S první várkou jsem neuspěla, tak se jdu toulat do protějšího parčíku mezi bezdomovce, dále směřuju k jelenímu příkopu, ale tam je už bohužel zavřeno. Promrzlá se vracím do kokpitu a nezoufám, zítra je taky den ! Ještě diskutujeme nad stroměčky a květináčema, atlánem a modelem. Lukáš se přidává a staví dárek pro Edity, kteří slaví 2.výročí. Takový malý modelářský kroužek.
Nakonec jdu společně s Lukášem na chvíli na Edit párty, dárek slaví nečekaně velkolepý úspěch.
Zítra přijdou klienti do ateliéru na velkou schůzi !

Klára/manua/V TERÉNU

Sraz v devět ráno. Menší problém s námi nepražáky, kteří jsme byli celí jurodiví z nejedoucích vlaků a dopravních zácp.
Když jsme se už opravdu všichni (až na Veroniku:) sešli, Tomáš se nám snažit vyložit jejich představu o technice práce a formě výsledku.My jsme ji pak šli ověřit do terénu.
Díkybohu bylo krásné azuro, což se velmi hodí, když se chcete celý den courat po venku. Zvlášť když chodíte po sídlišti a snažíte se na něm najít nějaké kvality a potkat pár obyvatel.
Dnes jsme se ale zaměřili spíš na tvoření nějakého vlastního názoru, lidi přijdou na řadu zítra. Sešli jsme se akorát s Jolanou od Plechárny, což je nově vznikající komunitní centrum pro mladé lidi, a Vojtou Havlovcem, tvůrcem a pořadatelem festivalu Stop zevling.
Celý den jsme tedy nasávali informace, na konci dne jsme se je snažili nějak vyhodnotit, analyzovat, k čemuž nám dopomáhej Kozel.

tým červených:

 

první zkoumání, první dotazy:

školní otročina:

sídliště hezké (mimochodem ta přístavba a celý přilehlý vchod paneláku je jehovistická základna):

poznáváme s Vojtou (a fotografem Rosťou):

skutečný Černý most:

Mirka/Robust/čtvrtek (den čtvrtý)

Ráno jsem přišla do ateliéru na desátou jako obvykle a pokračovala jsem v práci ze včerejška. Vybrali jsme několik finálních variant, které jsem pak upravovala, aby se mohly odeslat klientce. Skládala jsem je na A4kové pdfka s logem a krátkým popisem, v čem se jednotlivé varianty liší, která varianta je lepší a která horší. Když jsem to měla hotové, tak byl trochu problém s dropboxem, nepodařilo se mi tam ty pdfka nahrát, ale naštěstí to nebylo tak velké, aby se to nedalo poslat emailem.

jakub/manua/středa

Dnes nic výjmečného. ráno briefing. Přednáška antropologů. Pozdní oběd a pak debata nad naším výzkumem - mimochodem moc pčínosná... Potom jsem kontaktovali organizátorku spolku seniorů s možností další spolupráce na realizaci projektů....to je asi všechno tak dobrou

Zuzka/Builders/středa

Dneska už Ester nepřišla. Zatopilo se, uvařil čaj a pustilo se do práce. Lukáš se zdržel při hledání své ztracené bundy po Praze. Štěpán vařil hovězí líčka na víně podle receptu od Polreicha. Bylo to fakt báječné, všichni byli tak nějak šťastní. Na návštěvu přišel i malý David za velkým tátou Davidem. Kluci se postupně připravují na páteční schůzku s klienty ohledně cukrárny a odevzdání návrhu na rekostrukci domu v Hořovicích. Já pořád zahrada. Práce se prokládá zábavnými historkami, debatami o Kotasovi vs.Calatrava a pasivních domech, pak i k otázce peněz v architektuře a lobingu . Možná sepíšu brožuru ,, Všechno co jste nechtěli vědět o architektuře a báli jste se zeptat,,.
K večeru přichází drama dne! Skypujeme se stavařem Radkem ohledně domku. Půjdou ty okapy svést v izolaci nebo ne ?!  Zítra se bude dělat model !

                                                        nestydíme se za to, že máme hlad a žádné peníze

Mirka/Robust/středa (den třetí)

Dneska už jsem nikam nejela, ale pracovala jsem v atelieru na variantách dispozic bytu. Hlavně je tam problém s koupelnou, která je momentálně hrozně mallinká a vstupuje se do ní z kuchyně. Takže jsem hledala varianty, kam by se větší koupelna mohla umístit, kde bude kuchyň, kancelář a pokoj pro studenty, aby to nějak fungovalo.

Taky jsem měla za úkol najít v normě, jestli může být druhý záchod v bytě přístupný z pokoje nebo kuchyně. Robert byl ale rychlejší než já. Než jsem si stačila přečíst obsah a zjistit, kde to mám vlastně hledat, našel to na internetu.

Po obědě mě vzali do oblíbené cukrárny na Arbesově náměstí, kde jsme si koupili zákusek. Je to taková malinká příjemná cukrárna.
Odpolene přišel grafik, který pro Robust dělá internetové stránky. Měli tam schůzku s jedním klientem. Během jednání jsem je vyfotit nestihla, tak přidávám aspoň fotku při odchodu.

Tereza/HuťArchitekturyMartinRajniš/úterý/den čtvrtý

Každý den je stejný a na druhou stranu úplně jiný. Žijeme tady v takovym stereotypu, po devátý přijdeme, jsme tu společně deset hodin a pak zas jdeme každý domů. Sedíme v jedný místnosti, občas se bavíme, občas je pár hodin ticho. Pak si společně uděláme oběd a když se začne stmívat, začneme pracovat se snahou dohnat celý den.
Občas dostávám lekce cadu, pomalu ale jistě se ze mě stáva cadmaster, vzpomínám na Hakulína, dívám se z okna na cisterciačky jak okopávaj záhonky a přemýšlím o cadu a bohu. 
Výkresy, co jsem se snažila dát dohromady už jsou v podstatě hotový, takže jsem dostala novou práci, udělat Huti Architektury novou vizitku. Dali jsme to s Davidem dohromady během dvou hodin, měl jasnou a jednoduchou představu, tak to stačilo jen naklikat.

Můžete si tipnout, jaká šla do finálu.

Jirka/Manua/úterý

Jirka/Manua/úterý

Dnešek odstartoval v příjemých devět hodin. Krátká porada nám snad trochu objasnila náš úkol, ale tahle "jasnost" zmizela v průběhu dne. Území různorodé zeleně mezi jednotlivými částmi Prahy 14 je poměrně rozsáhlé, tak jsme vyrazili na toulky po okraji Prahy a na nich jsme zůstali prakticky celý den. Fyzicky náročný den nám zpříjemnila členka letopisecké komise, která nás zásobila informacemi z okolí. Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek tu končíme, tak doufám, že se nám podaří uchopit tohle zadání správně.

Ranní briefing.

Č.

Mirka/Robust/den druhý (úterý)

Ráno jsem chvíli pracovala na variatách toho bytu, na který jsme se byli včera podívat.
Kolem jedenácté jsme vyrazili na kontrolní den na stavbu na zámek. Robert mě celou stavbou důkladně provedl a popsal mi, jak to tak v praxi u takové zakázky funguje. Všechno to bylo hrozně zajímavé. Potom už jsme jenom čekali na Ondřeje a vyrazili jsme zpět do ateliéru. Na stavbě jsme ale strávili celé odpoledne, takže jsme se vrátili celkem pozdě.

Zuzka/Builders/úterý

Ráno zase normálka, opětovné setkání s mou novou kamarádkou Ester, čaj jak ze školní jídelny a divné vůně v kokpitu. Generální diskuze nad zahradou a celým domem. Dojídání Davidova výborného boršče, aby se mohl uvolnit hrnec pro kuchaře dne - a to mě. Bylo zábavné sledovat jaké pozdvižení dokáže udělat žena za plotnou .
 Vařila se cuketová polívka, ale než jsme ji však stihli vůbec ochutnat, vzpomněli si kluci, že už bychom dávno měli sedět v tramvaji směrem Dejvická, kvůli projektu kavárny naproti hotelu Internacional. V plánu bylo setkání  s investorem, plynařem a pánem na vodu?. Byly to dost zajímavé 2 hodiny mého života. Řešit rozvody odpadu není žádná sranda.  Samotný prostor kavárny má velký potenciál, těším se, jak to celé nakonec dopadne.
Po totálním porušení dohodnutého trvání schůzky, odcházíme s oblíbenými slovy, že ještě něco hrozně důležitého máme.......... Ano, hlad. Kluci jdou do řeznictví, já pro chleba. Rychle do kokpitu na polívku.Konec práce.

Ale zítra se bude vařit maso.
Vzhledem k mému analogovému foťáku, uvidíte celou photostory až na závěr. :)