úterý 13. listopadu 2012

Zuzana/MANUA/01_02


P14_01
První den jsem viděla celé území jen na mapě. Bavila mě tušená rozmanitost. Panelové sídliště, parky, zahrádky, vilové čtvrti, bývalé vesnice, rybníky, obchodní centra, pole, lesy, železnice, cesty a mokřady.

Padlo mnoho zajímavých slov, dobrých myšlenek na první den spousty informací, které jsem se nesnažila jen poslouchat, ale vstřebat je až do morku kostí.

Jak se dívat na, tak velké uzemí? Jak chápat život v něm?

Po rozdělení území, vstřebávání vlastního zpracovávaného území následoval odchod.



P14_02
Den druhý začal nejhůře za poslední dobu, ale nálada se spravila po příjezdu do Kyjí. Lidi se usmívali. Vytiskli jsme si mapu a vyrazili jsme do terénu.

Měla jsem idylickou, romantickou představu o území, které jsme se rozhodli zpracovávat, ale ve skutečnosti tomu bylo jinak. Ta rozmanitost se zde stále promítá, ale je chaoticky rozprostřená a nepřístupná. Obklopilo mě obrovské zelené uzemí, které jsem neuměla pochopit, je tak přírodní a smutné, ale přitom přitahující a tajuplné. Neuměla jsem uchopit něco tak rozlehlého, ale myšlenky už se malinko utřepali. Dáme tomu  trochu spánku a uvidíme zítra.





























Jedna z přitažlivých cest.

Jakub/manua/úterý

rozbor území
procházka kolem rybníka
druhý den u manua. Ráno rychlá instrukce ohledně našeho průzkumu v terénu. Malé zdržení při čekání na deníčky na poznámky které by měly být naším výstupem . A hurá do prahy. Pro mě s Michalem to znamenalo procházku kolem kyjského rybníka a v lese. Parádní počasí. takhle by chtěl určitě pracovat každý...

Michal/Manua/úterý

 

Dnešní den docela ušel, během raního briefingu se protrhala oblčnost a vysvitlo sluníčko. S Jakubem jsme se po konzultaci s Tomášem vydali do terénu. Zabýváme se oblastí kolem Kyjského rybníka, což je docela pěkný místo na procházky. Celej den jsme tak strávili chozením po jeho okolí, diskuzí s místními občany i diskuzí mezisebou. Občas jsme si sedli na břeh rybníka a zapisovali si naše myšlenky a nápady. Bylo to docela v poho odpoledne, akorát jsem uplně totálně unavenej z neustálého chození.

Tereza/HuťArchitekturyMartinaRajniše/pondělí/ den třetí

Pracujeme dál na Jeseníkách, už se to chýlí ke konci. Kluci si mě oblíbili jako ligvistickýho poradce, dávaj mi opravovat svoje texty. To jsem měla jít studovat asi něco jinýho. Vařila jsem oběd, to jsem taky dostala pochvalu. Tvářili se věrohodně. Měli jsme cibulový koláč a salát s kozím sýrem a hořčično-medovou omáčkou. Ve čtvrtek se půjdeme podívat na stavbu školky v Krči. Zůstávám tu o dva dny dýl, jelikož máme v pátek volno a mě to tak děsně naplňuje pracovat zadarmo.)



Vzájemně jsme se nafotili nokiema 3310. Abyste taky videli.
Zítra možná přijde i imaginární slečna Pavlína.

Zuzka/Builders/pondělí


Po prvním dni můžu zkonstatovat, že tenhle týden bude asi hodně zábavný.

Pro začátek mě Lukáš, David a Štěpán mile uvítali, v kokpitu bylo dokonce teplo a kluci Kadlas/ Pavlišta měli vzácnou navštěvu- Ester gaislerovou- normálka.
Builders měli po náročném víkendu plném odevzdávání, takže se celý den nesl  v trochu odlehčenější náladě. Celé dopoledne se  věnovali návrhu  rekonstrukce rodinnému domu v Hořovicích, přičemž můj úkol byl se soustředit na řešení zahrady, takže velký researcher. Všechno jim to tam tak hezky funguje
Asi kolem 3 se zavelelo, že se jde na velkou výpravu  za obědem, a kam jinam, než do jejich Holešovické oblíbené tržnice na vyhlášenou nejlepší  Pho v Praze. Nojo, u Buildersů se rádo a dobře jí a proto jsme se zpátky zastavili ještě na Letné na koláče a kávu a vše krásně zakončili u prohlídky zeber v cirkusu.
Po pozdním návratu jsme se ale pustili do pořádné práce, musí se spravit stůl ! Pila, šrouby, pochybná vodováha, to vše kluci ovládají! Pořádní architekti. Sice z toho David a Predátor nejsou vůbec nadšení, ale naštěstí sme jim z výletu přinesli kousek dortu.
Kolem 7 se končí s prací a já jdu s klukama ještě na povinnou návštěvu do Hrocha, pičemž David prohlásí nejlepší větu celého dne.  ,,Měsíc to stojí za hovno, ale pak je to třeba půl roku dobrý,,.  J
Zítra se bude pořádně makat a půjde se za klientem na prohlídku cukrárny !
Už se těším.

veronika/manua/první

den první na praze 14 (kromě přestupu na bus do lbc a v ikea - den první vůbec)...procházka...

první dojem...?

praha14 není černý most!
praha14 má tolik tváří, že si člověk není jistý, jestli je ještě ve městě (co teprve v praze)
praha14 je vlastně docela dobrá...!

s manua v kulturáku na konci světa (přitom Kyje)....o workshopu, o tom co bude a nebude.....
...a o tom co my na to...
o praze14, o lidech co se o ni starají, o intervencích pro ni...a o tom, co pro ni budeme dělat my...
a taky o tom, že jsem blíž realitě než si možná sami myslíme...

...ale podle toho, jak se ,,čtrnáctka" během chvilky dychtivě rozebrala a každá dvojice si spokojeně držela svůj kus žvance....tak si myslím, že budou všichni spokojení....(nikdo neutekl....a tu možnost jsme měli!!!)

pro řadu z nás to bude možná zatím nejreálnější tvoření pro město, co jsme mohli zažít...
to zní docela dobře...

na zítra žeprej jen pevnou obuv, dobrou náladu, analýzy, kpz a sváču...












pondělí 12. listopadu 2012

Klára/manua/KOMUNITA

Tak jsme v Kyjích. Podle Kamilových doporučení jsme se balili skoro jak na Aljašku, ale tady v P14 je skoro jaro. Do KD Kyje jsme dorazili oklikou, abychom si prohlídli bitevní pole - paneláky, parky, vilky, rybník... To všechno v P14 najdete.
Rozdělení do skupin a rozebrání úkolů proběhlo překvapivě hladce, možná proto, že většina z nás byla bez oběda. Za povídání Olgy, Vojty a Davida to ale stálo... (Neměla by P14 půjčit pár aktivních lidí i do zbytku Prahy?)

Dnešní nejfrekventovanější slova: KOMUNITA, KOMUNIKACE.
v podobném duchu máme v plánu pokračovat i zítra.

Nakonec malý pozdrav z Rajské zahrady.



Jirka/MANUA/pondělí


    Počátek skorocelotýdenního workshopu se nesl v informačním a seznamovacím duchu. Než jsem dorazil do KD Kyje, kde máme základnu a měli jsme naplánovaný sraz, prošel jsem se od Černého Mostu do Kyjí. Hodně překvapivá oblast. Z města do vesnice a přírody. Mám pocit, že v podobném rázu se bude vyvýjet i naše práce. Území Prahy čtrnáct máme rozděleno na pět částí, kterými se budeme zabývat. Někdo má přidělen sídlák, někdo les. Uvidíme...

             Jedny nečekaný schody v central parku Černého Mostu

 Každopádně dnešek byl slušným příslibem do dalších dní. Těším se na ně!

Mirka/Robust/den první (pondělí)

Tak dneska jsem odstartovala svůj "týden v realitě" i já.
Ráno jsem dorazila trochu se zpožděním, protože jsem se od zastávky vydala na špatnou stranu. Robust mají ateliér na Smíchově a já se v Praze zatím moc nevyznám.
Nejprve mě provedli po ateliéru, který sdílejí s Projektilem, a pak jsme hned vyjeli podívat se na novou zakázku - rekonstrukce jednoho činžáku v Praze, hlavně teda rekonstrukce jednoho bytu v tom domě, který by měl sloužit jako kancelář a studentské bydlení. Cestou zpátky jsme se stavili na oběd a po obědě jsem začala překreslovat půdorys toho bytu do digitální podoby.
Večer jsme ze spousty vzorků vybírali kachličky do koupelen do wellness a do hotelu - asi nejtěžší rozhodnutí dne.



Jakub/MANUA/pondělí

ahoj. Tak moje pocity z prvního dne: ráno klasika vlak do prahy zpoždění 20min. S pocitem že si ušetříme cestu vystoupíme s Michalem v Praze Libeň, 20 minut nám zabralo hledání metra. Metrem jsme jeli na Prahu 14, kde se odehrálo naše první setkání s manua a kde budeme trávit zbytek týdne. Po příjezdu na Hloubětín jsme se s výborným orientačním smyslem vydali ke kulturnímu domu v kyjích, samozřejmě nás Praha nezklamala a po dlouhém bloudění dorážíme na místo se čtvrt hodinovým zpožděním.
   
v kulturním domě jsme se setkaly s partou cca 10ti lidmi + se 2 členy manua se kterými budeme spolupracovat. Dnešní den byl hlavně informační.Proběhlo nějaké představení,rozdělení do skupin a objasnění problému kterému se budeme zbytek týdne věnovat...čemu se přesně budeme věnovat zatím asi vědí pouze manua, zbytek našeho týmu si má alespoň do zítřejšího dne udělat průzkum přidělené lokality, já a Michal jsem si vybrali Kyje. Jsme zvědavý kam se tento projekt bude dál vyvíjet, co se dále bude dít by jsme se měli dovědět v průběhu týdne...dál nemám nic snad jen že nějakou fotodokumentaci přidám zítra

Tereza/HuťArchitekturyMartinRajniš/pátek/den druhý

Nejdříve bych se měla opravit, že nejsem otrokem v eMRAKu, ale v Huti Architektury Martina Rajniše (dále jen HAMR). Páteční den byl poklidný, David Kubík odešel poměrně brzo, hádat se ohledně stavby školky a už nepřišel. My jsme tu zůstali s Tomášem Kosnarem až do sedmy do večera. Dodělala jsem zbytky řezů a půďáků, které jsem kreslila ve čtvrtek a k obědu jsme dodělali zbytky zapečeného kuřete s bramborem. Dále jsem se zdokonalila ve skládání plachet a mytí nádobí. 
Na Úvoze je to pořád fajn. Dneska (pondělí) vařím oběd, kluci jsou gurmáni, tak to bude challenge. Držte mi palce ať nezklamu své ženství.

neděle 11. listopadu 2012

Lucka// Kadlas Pavlišta// pátek

 


týden v kokpitu je u konce. dostala jsem od predátora za úkol vymýšlet prodejní prostor na veletrh s oblečením o velikosti 3x3 metry. má se v něm vznášet a levitovat oblečení, jakoby ani na ničem neviselo. k dispozici jsou 2 halogenová světla, bílá (špinavá) prodlužovačka a jeden stojan na věšáky:-)) a taky se může případně něco dokoupit, ale musí to být levné:-) takže chvíli přemýšlím a kreslím a odesílám zadavatelce:-)
potom pokračuji ve výrobě obrázku rodinného domu ... už to brzy bude  hotové.
týden to byl rozhodně velmi přínosný a zajímavý.  děkuji kapitánům z kokpitu za pestrou zkušenost a ochotu:-)


pohled do atelieru

za monitorem je tenhle výhled...

asijská specialita od builderů se vařila celý den

kořist z letné

klacek z gingo biloba se porcuje do kamen

u obhajoby "Kvízu"







sobota 10. listopadu 2012

Mára // Raketoplán // Den 4

        Včera večer jsem hlídal Arrinku. Dopadlo to dobře. Přestože jsem chtěl ještě spát, vytáhla mě svým smutným pohledem z postele. Do práce jsem přišel obligátně pozdě. Se Štěpánem jsme dokončili model pergoly a vše tak připravili k prezentaci klientům. Moc jsem se na to těšil, protože s výsledkem jsme spokojení.
     Dopoledne nás v ateliéru navštívila hodně zajímavá osoba. Burák. Přišel hlavně za Petrem Stolínem. Jadrnej chlap, mastičkář, co rád bylinky a dobrý jídlo. Takovou energii v sobě nemá jen tak někde. Přišel, udělal vítr a odešel. 

Pavel s Burákem
  
      Štěpán s Pavlem volali a napsali do firmy, která vyrábí nerezový lanový systémy. To je systém, kterým řešíme tu pergolu. Příští týden daj vědět možnosti a cenu. Všichni jsme s řešením spokojeni. Má tu lehkost, kterou jsme chtěli. 
     V praxi architekta je navrhování tak 30% celý práce. Pavel s Kubou by možná řekli i míň. Spousta papírů, smluv a dalších byrovychytávek. Nechci tu na tomto veselém blogu bejt takovej skeptik, protože kluci nejsou žádní zapšklý dědci. 
     Po jedný Kubajzna zavelel k přesunu směr Rtyně v Podkrkonoší, jinak prej přijedeme za tmy a taky pozdě na schůzku s klienty. Měl naprosto přesnej odhad. Přijeli jsme na minutu přesně, ale tma už byla stejně, takže na výkopy se přijedou kluci podívat příští tejden. V autě jsme převážně poslouchali Arctic Monkeys, což je kapela, na který se shodneme téměř všichni. Kuba totiž na otázku, co poslouchá, odpověděl, že poslední dobou neposlouchá nic. 
     Po cestě jsme se stavili na benzince na bagetu. Dali jsme si nakonec teplý jídlo. Boršč, gulášovou, smažák, řízek, párek, to byly jídla, který jsem zahlédl na našem stole. 
   Když jsme došli k autu, tak Arrinka nebyla na místě v kufru, kam jsme ji posadili. Byla na zadní sedačce. Hned jsme odhadli, že model asi nebude v úplným pořádku. Že by byl na (tondu) maděru se říct nedá, ale v pohodě taky ne. Bylo urvaný koryto potoka. No nic, jelo se dál.
   Schůzka byla v domě sestry jednoho z klientů, pana Tlučhoře. Dostali jsme pití a spoustu jídla.¨
Jedlo se, pilo, zpívalo!

 Nejdříve proběhli debaty s možnými vedoucími stavby, myslím, že jsem rozuměl téměř všem problémům, o kterých se diskutovalo. Potom pánové odešli. Zůstali jen klienti.
Pavel s panem klarinetistou se pokoušejí navodit představu Kamenů v mlze. Kuba se Štěpánem přihlížejí.

     Jsou to dva muži. Znají se od dětství, jeden učí češtinu a výtvarku na pražském gymnáziu a druhý je chirurgem v trutnovské nemocnici. Moc zajímaví a příjemní lidé. Na první pohled jsou dosti rozdílní. Jeden extrovert a druhý introvert. Oba velmi intelektuálně založení. 
Obyvatelé domů v mlze.

     Na modelu jsme jim ukázali řešení pergoly, k původnímu řešení měli výhrady. Tentokrát byli nadšeni. Ani jsem nečekal tak pozitivní přijetí. Líbilo se jim to.

 Kdybych na schůzku s klukama nejel a pak by mi to vyprávěli zpětně, asi bych jim nevěřil, že byli pánové tak nadšeni. Nálada byla uvolněná. V 9 jsme spokojení odjeli zpět směr Liberec. Mou hlavní motivací, bylo vrátit se pro papír excelent na model a taky už nic ze Rtyně či okolí nejelo do Pardubic. Štěpán mě hodil do Prahy. Příští týden odlétá za Alicií do Valencie. Na půl roku minimálně, takže se s ním už nejspíš neuvidím. 
   Na Čerňáku jsem potřeboval rozměnit stovku, abych si mohl koupit jízdenku. Paní neměla za celou stovku, tak mi darovala 30 korun. Chtěl jsem odmítnout, ale paní byla neoblomná. Jak jsou lidi hodní.

       Mimochodem, tenhle týden měl pro mě obrovskej přínos. Měl jsem možnost vytvořit si názor na realitu života jedný architektonický kanceláře. Zjistil jsem, že není vůbec potřeba bejt pesimistou, jako architekt se dá pracovat, dá se žít. Rakeťáci jsou správní chlapi, co dělaj věci s nadšením, dělaj je správně. Je potřeba se neposrat, myslet pozitivně, ke všem se chovat slušně, ale nebejt měkkej. Ono se to pak vrátí.

   A taky, když nad tím tak přemejšlím, tenhle blog, co jsem psal, byl spíš o gastronomii než o architektuře. 


Buenas noches!


    

pátek 9. listopadu 2012

Tereza/eMRAK/čtvrtek/den první

V devět jsem zvonila v Nerudovce na Dům U Bílé koule. Je dobrý ráno chodit přes Hradčanský náměstí, neni tam ani noha a vy si připadáte děsně dobře, že spěcháte do práce předs Hrad. Každopádně jsem přišla k Rajnišovi bez Rajniše, je teď zrovna v Karibiku. Přivítal mě Tomáš Kosnar, udělal mi prohlídku, ukázal mi všechny místa kam si můžu jít schrupnout, jak se dělá kafe, jak funguje kopírka. Dokonce pro mě měli přichystaný eMRAK manuál, kde jsem si mohla pročíst co mám dělat když.
Pak se hned šlo makat. Dostala jsem Martinovy ruční výkresy domu pod lanovskou v Jeseníkách. Kreslim řezy, půďáky, je to docela těžký, jelikož je to všechno z prkýnek a jsou tam detaily který jsem nikdy v životě neviděla.
Odpoledne přišli Coll Coll na oběd, měli jsme zapékané kuře s bramborem. Bylo nás tu šest, dali jsme si skleničku vína a pak šli zpátky klikat. Když jsem po šestý vycházela, překvapily mě davy turistů hned před dveřma. Prorvat se večer Nerudovkou na tramvaj je mor.

Lucka// Kadlas Pavlišta// čtvrtek

Ráno jsme zahájili zajímavě, a to obhajobou diplomky Ester Geislerové z nových médií na AVU. Instalace několika videí byla na půdě kokpitu. Sešlo se pár lidí na schodech, ester přečetla vysvětlující text, dostala za 1 a už to bylo:-) Nicméně dílo samotné i následující úvaha byla velmi působivá.
Predátor vařil špagety.
Líbí se mi jak se tam hezky o sebe navzájem starají...
Následně jsem si procházela všechny možné varianty rekonstrukcí objektu kokpitu - bývalé trafostanice - na hotel, umprum, byty, kanceláře... Pak jsem pokračovala ve tvorbě vizualizace a na závěr byla prohlídka všech zákoutí kokpitu s Davidem.

čtvrtek 8. listopadu 2012

Mára // Raketoplán // Den 3

     Ráno se probudím, kluci nikde. Zase blbej pocit, že jdu pozdě.
Dnes by se mohlo zdát, že se toho v ateliéru nedělo tolik, jako včera. Vůbec jsem nefotil, což si uvědomuju až teď. 
Pouštěli jsme si dobrou muziku, to se dnes osvědčilo jako dobrej způsob na uvolnění začínající dusné atmosféry. S klukama jsme opět diskutovali o pergole. Každej den jsme se Štěpánem přišli s úplně jiným řešením. Jako hodně jiným. Pavel nás tlačil ke zjednodušení, až na kost. Je to hodně únavný, ale věřím, že to přinese pěkný a fungující řešení. Občas to mezi všemi jiskřilo, což se mi zdá dobrý, protože je to cesta k dobrým výsledkům. Zhmotníme mlhu.
     Zítra pojedeme na schůzku s těmi klienty. Je to ve Rtyni v Podkrkonoší. Jsem zvědav, jak to bude probíhat.
     Štěpán s Pavlem odjeli před chvílí do Prahy. Sedím, ještě v ateliéru, chci udělat něco do školy.
Zůstal tu se mnou Kuba a Arrinka. Dneska ji budu hlídat. Pavlova boxerka. Snad mi neuteče nebo nepokouše. 
Začali jsme od znova. Čistej stůl, tabula rasa, koperníkovskej obrat. Občas je to dobrý se vrátit na začátek a pročistit hlavy.

   Zítra ahoj!


Mára // Raketoplán // Den 2

    Večer předtím jsme šli spolu se Štěpánem směr domov. Ptal jsem se v kolik zítra začínají. Prej v 9, ale že můžu klidně v půl 10. Přišel jsem nakonec po 10. Jinak to ale jednoduše nešlo.
  Klucí vyřizovali ráno nějaký telefonát ohledně stavby. Kuba se trochu hroutil, Pavel to musel jako správnej kápo krotit a snažil se Kubu dostat do pohody. Dopoledne bylo takový hodně úřední. Přeci jen měli přijet ti grafici a nemělo moc smysl začínat nějakou velkou práci.
  Na hodinách se ukázalo 12, ve skutečnosti bylo už půl 1, přesně doba, kdy měli do Liberce dorazit Ex Lovers. Skvělý grafický designéři, který se alespoň pro mě prezentujou na netu hodně tajemně. 
    Štěpán je nabral a vyhodil v Domově. Pak přijel do aťáku pro nás. Domov je celkem příjemná restaurace. Dal jsem si z nouze roštěnou. Vůbec jsem si nedovedl představit, že by roštěná mohla vypadat jinak, než ji znám ze školní jídelny s rejží a v hnědý omáčce. 
   Během oběda jsme srovnávali školy architektury a designu. David i Zuzka maj velkej přehled a zájem i o jiný obory, což mi bylo hodně sympatický. 
   Kuba to celý platil, vytasil bankovky, jak kdyby se nechumelilo a šlo se od válu.

Potom přišlo přemístěný zpět k nám do aťáku (nějak rychle jsem si přivykl na to zájmeno "k nám"). Bylo nás 6 + fenka Arri. To byl trochu problém, který jsme ale elegantně vyřešili. 
No prostě elegantně.

Celý odpoledne se kluci věnovali Davidovi se Zuzkou. Bylo to hodně zajímavý. Pokoušel jsem se pracovat, ale věci, kterých se bavili a který rozebírali, se mě tak dotýkali a bavili mě, že jsem spoustu času strávil otočenej hlavou k nim a s nevinným výrazem. 
  Abych to celý upřesnil, tak Ex Lovers budou dělat Raketoplanu celou vizuální identitu. Já tyhle věci žeru, jsem na to ujetej. Proto mi to příjde, jak skvělá náhoda, že zrovna v tom týdnu, kdy tu jsem, tak řeší tyhle věci. Bylo to úžasný odpoledne plný výbornej postřehů k prezentaci architektury, marketingu a tak dále. 
David a Zuzka
  Pro mě, jako pro člověka, který se hodně o tenhle obor zajímá, to bylo velmi přínosný. Těším se, co z téhle spolupráce vyleze. Když nám ukazovali svoje poslední práce pro Umakart, tak jsem byl hodně nadšenej z toho, jak se daj věci dělat, když je zájem z obou stran.
Kuba jim udělal skvělý kafe (prý).

Debata nad raketovejma věcma.

 
            Ve sedm bohužel museli odjet. Rád jsem je poznal, jsou to moc zajímavý lidi.
Zbytek večera jsme strávili s klukama (hlavně se Štěpánem) tím, že jsme řešili opět pergolu. Dostali jsme se k jiným řešením a následné diskuzi, kdy Kuba hrál skvělou úlohu zpochybňovače. Což je ovšem velmi důležitý, někoho takovýho u sebe mít, protože to tříbí argumenty a startuje mozek.
   V pátek bychom měli mít ke schůzce s klientem připravený nějaký řešení. Snad to dopadne. Pavlovi se věci, který jsme nadhodili líbí.

komplet mančaft
    Aby se nám líp přemejšlelo, tak jsme se přesunuli do šenku. Konkrétně do nonstopu na Pražský. Hlavní téma, ale bylo fotbal. S Pavlem jsme to probírali zleva zprava. Štěpán se na to téma moc netvářil, tak jsme se snažili to trochu balancovat nějakou cizinou. Na ženský došlo taky.
pivo a pergola
  A protože se mi po těch pivech na kolej jako fakt hodně nechce, tak tenhle příspěvek píšu z bytu kluků.
Po skvělým dnu, zítra brzké vstávání. 

Rád bych věděl, kolik lidí to tak může číst.
Čégo

středa 7. listopadu 2012

Lucka// Kadlas Pavlista// streda

Dnes se popis dne da shrnout do jedineho slova. Rendrovani. Tento zabijak casu mi dal dost zabrat. A zatim zadne vysledky - zitra se pokracuje...
Stavitele varili asijskou specialitu. Vecer jsme si pochutnali a sli jsme domu.

Mára // Raketoplán // Den 1

   Jak se to vlastně celé odehrálo?
Kmotrovským způsobem jsem oslovil Pavla - rakeťáka, jestli bych nemohl jít zrovna k nim na zkušenou.
Pavel souhlasil, prej se mu líbí, co dělám, ale jestli budu na ....., tak půjdu do .......
   Bylo to vlastně dobrý slyšet. 

Večer před prvním dnem (takže vlastně Večer 0) jsme si zavolali, že se ráno sejdeme v centru u jedný nový bytovky od Lábuse. Že tam budou dělat interiér do jednoho bytu. Upozornil mě, že normálně interiéry nedělají, že tam chodit nemusím, že mě to asi nebude bavit. Řek jsem, že tam budu. 
Vůbec jsem netušil, že Lábus něco v Liberci dělal, byla to novinka. Ten barák je dobrej v detailech. 
Dobrej architekt se pozná. 
Klient ten byt zamejšlí jako "party byt". Nevím, jak moc v nadsázce. Každopádně se mi zdá, že dobře ví, co od toho chce a dokáže ocenit poctivou práci kluků.
Kuba - Štěpán - Pavel
útočná formace Raketoplánu 
   Pak jsem se po vlastní ose přesunul ke klukům do aťáku. Přiznám se, že jsem předtím v tý oblasti Liberce nebyl. Ale místo je to moc pěkný. Je to v areálu nějaký firmy. Když jsem se ptal kluků, co ta firma dělá, tak řekli, že přesně neví, ale že prej z toho maj pěknou rejži. 
  Aťák je v budově od Petra Stolína. Hausbót to je, ale na suchu. Kluci jsou s Petrem Stolínem v jedný místnosti, nerušej se, dělaj si každej svoje a maj se rádi. 
Hausbót. Kluci jsou jako správný kapitáni vpravo nahoře. Všechno pod kontrolou.

    Hned jak jsem přišel, už jsem dostal práci. Není čas, ztrácet čas. Řekli mi na čem teď pracujou. Je toho celkem dost a všechno pěkný věci. Žádný blbosti. 
   Já dostal za úkol docela oříšek. Zhmotnit mlhu. Ne úplně, ale vlastně jo. Projekt se jmenuje Domy v mlze.
Jsou to dva samostatně stojící domy pro dva blízké přátele na jednom pozemku. Oba domy jsou z jinýho materiálu. Jeden černej, druhej bílej. 
Takhle už to měli kluci vymyšlený, ale třeba se to ještě změní.
.

Spojit je má taková pergola. To má být ta mlha, ze který koukají jen sedlový střechy obou domů. Celý odpoledne jsem to pod vedením Štěpána (kterej bude mít brzo doma dvě holky!) řešili, jakým způsobem udělat konstrukci tý pergoly. Hlavně, aby to dejchalo, skoro to chtělo odlítnout, bylo to jednoduchý, chytrý...prostě mlha. Jel jsem ještě na konzultaci do školy za paní Tomanovou, poradila mi jakýma dřevinama tu pergolu popnout. 
   Myslím, že jsme na dobrý cestě a vymyslíme to spolu do konce. Na začátek moc pěknej úkol. Kluci nade mnou zatím drží ochrannou ruku. Snad nezklamu je i sebe. Zítra zpět na oběžnou dráhu.
Možná přijedou i Ex Lovers.

Smutná událost dne: Pavel odpoledne odvezl svého miláčka Forda Escorta do servisu. Musel jsem jet s ním, jinak se prej v tom autě bojí. To auto má oddělanou spojku, hroznej rachot to dělá. Jak šroubek v mixéru. Lidi se za náma otáčeli. Byli jsme rádi, že jsme to v pohodě dopravili do servisu.

Ten blog je vlastně hodně dobrá věc, když je o čem psát !







úterý 6. listopadu 2012

Lucka// Kadlas Pavlišta// úterý


Dnes celý den zas vymýšlíme, co s tím krbem. Statik je evidentně nekreativní. Vůbec to neumí udělat bez té podpěry, která nám tam pak překáží…
Zjišťuji, co teď frčí na krbovém trhu a sbírám inspiraci.
Nakonec se nám tam ta podpěra bude ještě hodit.
Sketchupuji další varianty a mezitím dochází dřevo v kamnech atelieru… Predátor prý nějaké potkal nahoře na Letné. Jde se na věc, právě začíná pršet.
Větve jsou to veliké, prý budou stačit na celý další den:D  A tak čtyři architekti v černém táhnou za sebou větve okolo Kramářovy vily a úzkým průchodem až ke kokpitu. Paráda, nezmrznem.
Těším se na zítra.

pondělí 5. listopadu 2012

Lucka// Kadlas Pavlišta// pondělí


Po strastiplné cestě z liberce jsem se v 11 hodin ocitla opět v kokpitu,  kde si mě minulý čtvrtek vylosovali pánové kadlas s palištou. Poslední patro této skvělé budovy bude pro tento týden mým pracovištěm. Luxusní výhled na hrad, petřín a staré zámecké schody, luxusní kamna a tím pádem i teplo, a taky luxusní lidiJ
Po krátkém úvodu do dění v kanceláři dostávám za úkol udělat průzkum komínů a krbů a vymyslet varianty uspořádání krbu, televize a polic v obýváku rodinného domu. A tak hledám, zjišťuji a sketchupuji, až do sedmi, kdy odcházím. Mezitím nechybí přestávka na výbornou  polévku, v atelieru to žije a stále se tu střídají lidé od sousedících builderů. Pes oliver se prý nudí a čeká až mu někdo hodí hračku. To se ale nestane, tak si jí musí házet sám.

pátek 2. listopadu 2012

Ola / A1 / Den čtvrtý

Malinko opožděně píšu, co se dělo včera.. Byl tu tak trochu blázinec, dveře se netrhly a zatím co v jiné dny se tu v klidu, ale intenzivně pracivalo, včera se honili, aby všechno klaplo.. Jednání střídalo jednání, jen my vzadu za knihovnou jsme měli klid.

Bohužel jsem se nestihla pořádně rozloučit s Lenkou a Davidem, jelikož měli jednání.. Tak doufám, že bude i nějaký loučící večírek :)

středa 31. října 2012

Ola / A1 / Den třetí

Kontrolní den na stavbě..

..domluva s výhledy.. 

 ..a krátká procházka po okolí.

Dražba

Nezapomeňte, zítra večer v kokpitu, kdo nepřijde, zahálí!

Vemte si podvlíkačky, je tam kosa...

Kdo se ještě nepřihlásil, má čas do dnešní půlnoci, pak se kruh uzavře. Už teď asi můžu říct, že studentů je víc jak ateliérů, takže doufám, že některé ateliéry si vezmou víc lidí. Také mi přibyly ještě dva ateliéry k těm, co už znáte, jejich identitu brzy zveřejním.


Ola / A1 / Den druhý

Sice už jedu zase do Prahy a za chvíli mi začne třetí den, kdy se půjdu spolu s dalšími lidmi z atelieru účastnit kontrolního dne na stavbě, ale jen krátce k včerejšku...
Pokračovala jsem ve vyhledávání, oběd byl zase báječný a odpolední jednání, kterého jsem se nepřímo účastnila (vlastně už druhého) bylo zajímavé.. Jen si nejsem jistá, jestli o tom můžu psát.. :)
Večer zase něco připíšu a snad to bude víc ke čtení a i s nějakou tou fotkou. Na focení totiž malinko zapomínám a není z čeho vybírat.

pondělí 29. října 2012

Ola / A1 / Den první

Po strastiplné cestě, kdy se pokazí co může a v poslední vteřině obrátí k dobrému, jsem dorazila ke dveřím s nenápadným nápisem A1 ARCHITECTS a zazvonila..

Uvítala mě Lenka a začalo se představováním lidí v atelieru, jejich stylu práce i jejich názorů na tvorbu. Po skvělém obědě a kávě přišla na řadu práce. Průzkum k začínajícímu projektu na téma kreativní kancelář. Celé odpoledne jsem hledala různé ukázky až jsem zapoměla na čas a najednou byl večer a já šla zase domů.

První den byl skvělý, těším se na zítra :)

čtvrtek 25. října 2012

První vlaštovka

Vzhledem k napjatému termínu architektů z atelieru A1 začne  protekční vlaštovka Olga Procházková svůj týden v realitě už v pondělí 29.10.















Těším se na příspěvky, nechť  tě síla provází..

Začínáme zostra!

Začínáme 29.10. ve 14.00 v ateliéru budovy F. Studenti především druhých ročníků - přijďte se seznámit s pravidly hry.

Je pro vás připraveno 15-20 mladých nadějných ateliérů, které jsou ochotny vzít si vás na týden pod svoje křídla.


Kdo má zájem, nechť se přihlásí na email JITKA.PUCANDLOVA@GMAIL.COM.

Společně s vaším jménem pošlete neformální fotografii a malý medailon o sobě - stačí dvě tři věty o vašich schopnostech a motivaci.



DEADLINE PRO PŘIHLÁŠENÍ JE 31.10.2012 ve 23.59 !!!

Vzhledem k tomu, že architekti by si vás rádi k sobě vybrali podle sympatií,

ve čtvrtek 1.11.2012 19.00 se v kafe kokpit v Praze bude konat malý seznamovací večírek, na kterém si vás jednotlivé ateliéry vykoupí, vydraží nebo vyhandlují... (aby to pro ně také byla nějaká zábava).

Kdo se ve čtvrtek nebude moci dostavit, ale přesto se přihlásí a zbude na něj místo, bude přiřazen k ateliéru losem. Jistě tedy chápete, že je pro vás velkým přínosem se večírku zúčastnit a svůj osud moci ovlivnit.




Na tento blog bude každý student, jež se stáže zúčastní, každý den svého působení přispívat svými postřehy a zážitky.

work experience// týden v realitě


ANOTACE



Program pro studenty 2. ročníku fua tul



Cílem programu je pootevřít mladým studentům dveře do reality tvůrčích ateliérů, seznámit je s aktivními architekty a odhalit jim, jakým způsobem funguje architektonická kancelář. Zkušební kolo preferuje komunikaci především s absolventy FUA TUL jako způsob navázání spolupráce školy a architektů z ní vzešlých. To rozhodně nebrání rozšíření okruhu spolupracujících ateliérů i za hranice “x-fatulu”



práva a povinnosti hostitele


Hostitel zvolí týden v daném odbobí (předpokl. listopad-prosinec), který považuje za zajímavý z hlediska fungování praxe. Ideálně představí studentovi své portfolio, projekty na kterých zrovna pracuje, vezme ho na jednání či na stavbu. Hostitel může studentovi zadat jakoukoliv práci či úkol (v rámci architektury). Na konci stáže hostitel vydá potvrzení o jejím absolvování s krátkým komentářem k průběhu.
Hostitel má právo z dohody odstoupit pokud student neplní své povinnosti (viz níže), nebo pokud je jeho pracovní vytížení neslučitelné s důstojným průběhem stáže. V takovém případě může navrhnout jiný termín jejího absolvování.



práva a povinnosti studenta


Student se s hostitelem dohodne na pracovní době, kterou dodržuje. Po celou dobu stáže se řídí pokyny hostitele, respektuje pravidla jím stanovená a snaží se být maximálně užitečný. Průběžně zaznamenává svoje poznatky na společný blog, po skončení stáže vytvoří prezentaci o své zkušenosti z dané kanceláře. Student nemá nárok na finanční odměnu. Student má právo z dohody odstoupit, pokud hostitel neplní své povinnosti (viz výše). V takovém případě informuje o vzniklé situaci FUA TUL v okamžiku, kdy nastane. Pokud student ze studijních nebo jiných důvodů nemůže stáž absolvovat, neprodleně o tom hostitele informuje. Po dobu nepřítomnosti ve škole v době stáže je z výuky omluven.