Zuzka/Builders/středa

Dneska už Ester nepřišla. Zatopilo se, uvařil čaj a pustilo se do práce. Lukáš se zdržel při hledání své ztracené bundy po Praze. Štěpán vařil hovězí líčka na víně podle receptu od Polreicha. Bylo to fakt báječné, všichni byli tak nějak šťastní. Na návštěvu přišel i malý David za velkým tátou Davidem. Kluci se postupně připravují na páteční schůzku s klienty ohledně cukrárny a odevzdání návrhu na rekostrukci domu v Hořovicích. Já pořád zahrada. Práce se prokládá zábavnými historkami, debatami o Kotasovi vs.Calatrava a pasivních domech, pak i k otázce peněz v architektuře a lobingu . Možná sepíšu brožuru ,, Všechno co jste nechtěli vědět o architektuře a báli jste se zeptat,,.
K večeru přichází drama dne! Skypujeme se stavařem Radkem ohledně domku. Půjdou ty okapy svést v izolaci nebo ne ?!  Zítra se bude dělat model !

                                                        nestydíme se za to, že máme hlad a žádné peníze

Mirka/Robust/středa (den třetí)

Dneska už jsem nikam nejela, ale pracovala jsem v atelieru na variantách dispozic bytu. Hlavně je tam problém s koupelnou, která je momentálně hrozně mallinká a vstupuje se do ní z kuchyně. Takže jsem hledala varianty, kam by se větší koupelna mohla umístit, kde bude kuchyň, kancelář a pokoj pro studenty, aby to nějak fungovalo.

Taky jsem měla za úkol najít v normě, jestli může být druhý záchod v bytě přístupný z pokoje nebo kuchyně. Robert byl ale rychlejší než já. Než jsem si stačila přečíst obsah a zjistit, kde to mám vlastně hledat, našel to na internetu.

Po obědě mě vzali do oblíbené cukrárny na Arbesově náměstí, kde jsme si koupili zákusek. Je to taková malinká příjemná cukrárna.
Odpolene přišel grafik, který pro Robust dělá internetové stránky. Měli tam schůzku s jedním klientem. Během jednání jsem je vyfotit nestihla, tak přidávám aspoň fotku při odchodu.

Tereza/HuťArchitekturyMartinRajniš/úterý/den čtvrtý

Každý den je stejný a na druhou stranu úplně jiný. Žijeme tady v takovym stereotypu, po devátý přijdeme, jsme tu společně deset hodin a pak zas jdeme každý domů. Sedíme v jedný místnosti, občas se bavíme, občas je pár hodin ticho. Pak si společně uděláme oběd a když se začne stmívat, začneme pracovat se snahou dohnat celý den.
Občas dostávám lekce cadu, pomalu ale jistě se ze mě stáva cadmaster, vzpomínám na Hakulína, dívám se z okna na cisterciačky jak okopávaj záhonky a přemýšlím o cadu a bohu. 
Výkresy, co jsem se snažila dát dohromady už jsou v podstatě hotový, takže jsem dostala novou práci, udělat Huti Architektury novou vizitku. Dali jsme to s Davidem dohromady během dvou hodin, měl jasnou a jednoduchou představu, tak to stačilo jen naklikat.

Můžete si tipnout, jaká šla do finálu.

Jirka/Manua/úterý

Jirka/Manua/úterý

Dnešek odstartoval v příjemých devět hodin. Krátká porada nám snad trochu objasnila náš úkol, ale tahle "jasnost" zmizela v průběhu dne. Území různorodé zeleně mezi jednotlivými částmi Prahy 14 je poměrně rozsáhlé, tak jsme vyrazili na toulky po okraji Prahy a na nich jsme zůstali prakticky celý den. Fyzicky náročný den nám zpříjemnila členka letopisecké komise, která nás zásobila informacemi z okolí. Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek tu končíme, tak doufám, že se nám podaří uchopit tohle zadání správně.

Ranní briefing.

Č.

Mirka/Robust/den druhý (úterý)

Ráno jsem chvíli pracovala na variatách toho bytu, na který jsme se byli včera podívat.
Kolem jedenácté jsme vyrazili na kontrolní den na stavbu na zámek. Robert mě celou stavbou důkladně provedl a popsal mi, jak to tak v praxi u takové zakázky funguje. Všechno to bylo hrozně zajímavé. Potom už jsme jenom čekali na Ondřeje a vyrazili jsme zpět do ateliéru. Na stavbě jsme ale strávili celé odpoledne, takže jsme se vrátili celkem pozdě.

Zuzka/Builders/úterý

Ráno zase normálka, opětovné setkání s mou novou kamarádkou Ester, čaj jak ze školní jídelny a divné vůně v kokpitu. Generální diskuze nad zahradou a celým domem. Dojídání Davidova výborného boršče, aby se mohl uvolnit hrnec pro kuchaře dne - a to mě. Bylo zábavné sledovat jaké pozdvižení dokáže udělat žena za plotnou .
 Vařila se cuketová polívka, ale než jsme ji však stihli vůbec ochutnat, vzpomněli si kluci, že už bychom dávno měli sedět v tramvaji směrem Dejvická, kvůli projektu kavárny naproti hotelu Internacional. V plánu bylo setkání  s investorem, plynařem a pánem na vodu?. Byly to dost zajímavé 2 hodiny mého života. Řešit rozvody odpadu není žádná sranda.  Samotný prostor kavárny má velký potenciál, těším se, jak to celé nakonec dopadne.
Po totálním porušení dohodnutého trvání schůzky, odcházíme s oblíbenými slovy, že ještě něco hrozně důležitého máme.......... Ano, hlad. Kluci jdou do řeznictví, já pro chleba. Rychle do kokpitu na polívku.Konec práce.

Ale zítra se bude vařit maso.
Vzhledem k mému analogovému foťáku, uvidíte celou photostory až na závěr. :)

Zuzana/MANUA/01_02

P14_01
První den jsem viděla celé území jen na mapě. Bavila mě tušená rozmanitost. Panelové sídliště, parky, zahrádky, vilové čtvrti, bývalé vesnice, rybníky, obchodní centra, pole, lesy, železnice, cesty a mokřady.

Padlo mnoho zajímavých slov, dobrých myšlenek na první den spousty informací, které jsem se nesnažila jen poslouchat, ale vstřebat je až do morku kostí.

Jak se dívat na, tak velké uzemí? Jak chápat život v něm?

Po rozdělení území, vstřebávání vlastního zpracovávaného území následoval odchod.

P14_02
Den druhý začal nejhůře za poslední dobu, ale nálada se spravila po příjezdu do Kyjí. Lidi se usmívali. Vytiskli jsme si mapu a vyrazili jsme do terénu.

Měla jsem idylickou, romantickou představu o území, které jsme se rozhodli zpracovávat, ale ve skutečnosti tomu bylo jinak. Ta rozmanitost se zde stále promítá, ale je chaoticky rozprostřená a nepřístupná. Obklopilo mě obrovské zelené uzemí, které jsem neuměla pochopit, je tak přírodní a smutné, ale přitom přitahující a tajuplné. Neuměla jsem uchopit něco tak rozlehlého, ale myšlenky už se malinko utřepali. Dáme tomu  trochu spánku a uvidíme zítra.

Jedna z přitažlivých cest.

Jakub/manua/úterý

rozbor území

procházka kolem rybníka

druhý den u manua. Ráno rychlá instrukce ohledně našeho průzkumu v terénu. Malé zdržení při čekání na deníčky na poznámky které by měly být naším výstupem . A hurá do prahy. Pro mě s Michalem to znamenalo procházku kolem kyjského rybníka a v lese. Parádní počasí. takhle by chtěl určitě pracovat každý...

Michal/Manua/úterý

 

Dnešní den docela ušel, během raního briefingu se protrhala oblčnost a vysvitlo sluníčko. S Jakubem jsme se po konzultaci s Tomášem vydali do terénu. Zabýváme se oblastí kolem Kyjského rybníka, což je docela pěkný místo na procházky. Celej den jsme tak strávili chozením po jeho okolí, diskuzí s místními občany i diskuzí mezisebou. Občas jsme si sedli na břeh rybníka a zapisovali si naše myšlenky a nápady. Bylo to docela v poho odpoledne, akorát jsem uplně totálně unavenej z neustálého chození.

Tereza/HuťArchitekturyMartinaRajniše/pondělí/ den třetí

Pracujeme dál na Jeseníkách, už se to chýlí ke konci. Kluci si mě oblíbili jako ligvistickýho poradce, dávaj mi opravovat svoje texty. To jsem měla jít studovat asi něco jinýho. Vařila jsem oběd, to jsem taky dostala pochvalu. Tvářili se věrohodně. Měli jsme cibulový koláč a salát s kozím sýrem a hořčično-medovou omáčkou. Ve čtvrtek se půjdeme podívat na stavbu školky v Krči. Zůstávám tu o dva dny dýl, jelikož máme v pátek volno a mě to tak děsně naplňuje pracovat zadarmo.)

Vzájemně jsme se nafotili nokiema 3310. Abyste taky videli.
Zítra možná přijde i imaginární slečna Pavlína.

Zuzka/Builders/pondělí

Po prvním dni můžu zkonstatovat, že tenhle týden bude asi hodně zábavný.

Pro začátek mě Lukáš, David a Štěpán mile uvítali, v kokpitu bylo dokonce teplo a kluci Kadlas/ Pavlišta měli vzácnou navštěvu- Ester gaislerovou- normálka.

Builders měli po náročném víkendu plném odevzdávání, takže se celý den nesl  v trochu odlehčenější náladě. Celé dopoledne se  věnovali návrhu  rekonstrukce rodinnému domu v Hořovicích, přičemž můj úkol byl se soustředit na řešení zahrady, takže velký researcher. Všechno jim to tam tak hezky funguje

Asi kolem 3 se zavelelo, že se jde na velkou výpravu  za obědem, a kam jinam, než do jejich Holešovické oblíbené tržnice na vyhlášenou nejlepší  Pho v Praze. Nojo, u Buildersů se rádo a dobře jí a proto jsme se zpátky zastavili ještě na Letné na koláče a kávu a vše krásně zakončili u prohlídky zeber v cirkusu.

Po pozdním návratu jsme se ale pustili do pořádné práce, musí se spravit stůl ! Pila, šrouby, pochybná vodováha, to vše kluci ovládají! Pořádní architekti. Sice z toho David a Predátor nejsou vůbec nadšení, ale naštěstí sme jim z výletu přinesli kousek dortu.

Kolem 7 se končí s prací a já jdu s klukama ještě na povinnou návštěvu do Hrocha, pičemž David prohlásí nejlepší větu celého dne.  ,,Měsíc to stojí za hovno, ale pak je to třeba půl roku dobrý,,.  J

Zítra se bude pořádně makat a půjde se za klientem na prohlídku cukrárny !

Už se těším.

veronika/manua/první

den první na praze 14 (kromě přestupu na bus do lbc a v ikea - den první vůbec)...procházka...

první dojem...?

praha14 není černý most!
praha14 má tolik tváří, že si člověk není jistý, jestli je ještě ve městě (co teprve v praze)
praha14 je vlastně docela dobrá...!

s manua v kulturáku na konci světa (přitom Kyje)....o workshopu, o tom co bude a nebude.....
...a o tom co my na to...
o praze14, o lidech co se o ni starají, o intervencích pro ni...a o tom, co pro ni budeme dělat my...
a taky o tom, že jsem blíž realitě než si možná sami myslíme...

...ale podle toho, jak se ,,čtrnáctka" během chvilky dychtivě rozebrala a každá dvojice si spokojeně držela svůj kus žvance....tak si myslím, že budou všichni spokojení....(nikdo neutekl....a tu možnost jsme měli!!!)

pro řadu z nás to bude možná zatím nejreálnější tvoření pro město, co jsme mohli zažít...
to zní docela dobře...

na zítra žeprej jen pevnou obuv, dobrou náladu, analýzy, kpz a sváču...

Klára/manua/KOMUNITA

Tak jsme v Kyjích. Podle Kamilových doporučení jsme se balili skoro jak na Aljašku, ale tady v P14 je skoro jaro. Do KD Kyje jsme dorazili oklikou, abychom si prohlídli bitevní pole - paneláky, parky, vilky, rybník... To všechno v P14 najdete.
Rozdělení do skupin a rozebrání úkolů proběhlo překvapivě hladce, možná proto, že většina z nás byla bez oběda. Za povídání Olgy, Vojty a Davida to ale stálo... (Neměla by P14 půjčit pár aktivních lidí i do zbytku Prahy?)

Dnešní nejfrekventovanější slova: KOMUNITA, KOMUNIKACE.
v podobném duchu máme v plánu pokračovat i zítra.

Nakonec malý pozdrav z Rajské zahrady.

Jirka/MANUA/pondělí

Jirka/MANUA/pondělí

    Počátek skorocelotýdenního workshopu se nesl v informačním a seznamovacím duchu. Než jsem dorazil do KD Kyje, kde máme základnu a měli jsme naplánovaný sraz, prošel jsem se od Černého Mostu do Kyjí. Hodně překvapivá oblast. Z města do vesnice a přírody. Mám pocit, že v podobném rázu se bude vyvýjet i naše práce. Území Prahy čtrnáct máme rozděleno na pět částí, kterými se budeme zabývat. Někdo má přidělen sídlák, někdo les. Uvidíme...

             Jedny nečekaný schody v central parku Černého Mostu

 Každopádně dnešek byl slušným příslibem do dalších dní. Těším se na ně!

Mirka/Robust/den první (pondělí)

Tak dneska jsem odstartovala svůj "týden v realitě" i já.
Ráno jsem dorazila trochu se zpožděním, protože jsem se od zastávky vydala na špatnou stranu. Robust mají ateliér na Smíchově a já se v Praze zatím moc nevyznám.
Nejprve mě provedli po ateliéru, který sdílejí s Projektilem, a pak jsme hned vyjeli podívat se na novou zakázku - rekonstrukce jednoho činžáku v Praze, hlavně teda rekonstrukce jednoho bytu v tom domě, který by měl sloužit jako kancelář a studentské bydlení. Cestou zpátky jsme se stavili na oběd a po obědě jsem začala překreslovat půdorys toho bytu do digitální podoby.
Večer jsme ze spousty vzorků vybírali kachličky do koupelen do wellness a do hotelu - asi nejtěžší rozhodnutí dne.

Jakub/MANUA/pondělí

ahoj. Tak moje pocity z prvního dne: ráno klasika vlak do prahy zpoždění 20min. S pocitem že si ušetříme cestu vystoupíme s Michalem v Praze Libeň, 20 minut nám zabralo hledání metra. Metrem jsme jeli na Prahu 14, kde se odehrálo naše první setkání s manua a kde budeme trávit zbytek týdne. Po příjezdu na Hloubětín jsme se s výborným orientačním smyslem vydali ke kulturnímu domu v kyjích, samozřejmě nás Praha nezklamala a po dlouhém bloudění dorážíme na místo se čtvrt hodinovým zpožděním.
   
v kulturním domě jsme se setkaly s partou cca 10ti lidmi + se 2 členy manua se kterými budeme spolupracovat. Dnešní den byl hlavně informační.Proběhlo nějaké představení,rozdělení do skupin a objasnění problému kterému se budeme zbytek týdne věnovat...čemu se přesně budeme věnovat zatím asi vědí pouze manua, zbytek našeho týmu si má alespoň do zítřejšího dne udělat průzkum přidělené lokality, já a Michal jsem si vybrali Kyje. Jsme zvědavý kam se tento projekt bude dál vyvíjet, co se dále bude dít by jsme se měli dovědět v průběhu týdne...dál nemám nic snad jen že nějakou fotodokumentaci přidám zítra

Tereza/HuťArchitekturyMartinRajniš/pátek/den druhý

Nejdříve bych se měla opravit, že nejsem otrokem v eMRAKu, ale v Huti Architektury Martina Rajniše (dále jen HAMR). Páteční den byl poklidný, David Kubík odešel poměrně brzo, hádat se ohledně stavby školky a už nepřišel. My jsme tu zůstali s Tomášem Kosnarem až do sedmy do večera. Dodělala jsem zbytky řezů a půďáků, které jsem kreslila ve čtvrtek a k obědu jsme dodělali zbytky zapečeného kuřete s bramborem. Dále jsem se zdokonalila ve skládání plachet a mytí nádobí. 

Na Úvoze je to pořád fajn. Dneska (pondělí) vařím oběd, kluci jsou gurmáni, tak to bude challenge. Držte mi palce ať nezklamu své ženství.

Lucka// Kadlas Pavlišta// pátek

 

týden v kokpitu je u konce. dostala jsem od predátora za úkol vymýšlet prodejní prostor na veletrh s oblečením o velikosti 3x3 metry. má se v něm vznášet a levitovat oblečení, jakoby ani na ničem neviselo. k dispozici jsou 2 halogenová světla, bílá (špinavá) prodlužovačka a jeden stojan na věšáky:-)) a taky se může případně něco dokoupit, ale musí to být levné:-) takže chvíli přemýšlím a kreslím a odesílám zadavatelce:-)
potom pokračuji ve výrobě obrázku rodinného domu ... už to brzy bude  hotové.
týden to byl rozhodně velmi přínosný a zajímavý.  děkuji kapitánům z kokpitu za pestrou zkušenost a ochotu:-)

pohled do atelieru

za monitorem je tenhle výhled...

asijská specialita od builderů se vařila celý den

kořist z letné

klacek z gingo biloba se porcuje do kamen

u obhajoby "Kvízu"

Mára // Raketoplán // Den 4

        Včera večer jsem hlídal Arrinku. Dopadlo to dobře. Přestože jsem chtěl ještě spát, vytáhla mě svým smutným pohledem z postele. Do práce jsem přišel obligátně pozdě. Se Štěpánem jsme dokončili model pergoly a vše tak připravili k prezentaci klientům. Moc jsem se na to těšil, protože s výsledkem jsme spokojení.
     Dopoledne nás v ateliéru navštívila hodně zajímavá osoba. Burák. Přišel hlavně za Petrem Stolínem. Jadrnej chlap, mastičkář, co rád bylinky a dobrý jídlo. Takovou energii v sobě nemá jen tak někde. Přišel, udělal vítr a odešel. 

Pavel s Burákem
  

      Štěpán s Pavlem volali a napsali do firmy, která vyrábí nerezový lanový systémy. To je systém, kterým řešíme tu pergolu. Příští týden daj vědět možnosti a cenu. Všichni jsme s řešením spokojeni. Má tu lehkost, kterou jsme chtěli. 

     V praxi architekta je navrhování tak 30% celý práce. Pavel s Kubou by možná řekli i míň. Spousta papírů, smluv a dalších byrovychytávek. Nechci tu na tomto veselém blogu bejt takovej skeptik, protože kluci nejsou žádní zapšklý dědci. 

     Po jedný Kubajzna zavelel k přesunu směr Rtyně v Podkrkonoší, jinak prej přijedeme za tmy a taky pozdě na schůzku s klienty. Měl naprosto přesnej odhad. Přijeli jsme na minutu přesně, ale tma už byla stejně, takže na výkopy se přijedou kluci podívat příští tejden. V autě jsme převážně poslouchali Arctic Monkeys, což je kapela, na který se shodneme téměř všichni. Kuba totiž na otázku, co poslouchá, odpověděl, že poslední dobou neposlouchá nic. 

     Po cestě jsme se stavili na benzince na bagetu. Dali jsme si nakonec teplý jídlo. Boršč, gulášovou, smažák, řízek, párek, to byly jídla, který jsem zahlédl na našem stole. 

   Když jsme došli k autu, tak Arrinka nebyla na místě v kufru, kam jsme ji posadili. Byla na zadní sedačce. Hned jsme odhadli, že model asi nebude v úplným pořádku. Že by byl na (tondu) maděru se říct nedá, ale v pohodě taky ne. Bylo urvaný koryto potoka. No nic, jelo se dál.

   Schůzka byla v domě sestry jednoho z klientů, pana Tlučhoře. Dostali jsme pití a spoustu jídla.¨

Jedlo se, pilo, zpívalo!

 Nejdříve proběhli debaty s možnými vedoucími stavby, myslím, že jsem rozuměl téměř všem problémům, o kterých se diskutovalo. Potom pánové odešli. Zůstali jen klienti.

Pavel s panem klarinetistou se pokoušejí navodit představu Kamenů v mlze. Kuba se Štěpánem přihlížejí.

     Jsou to dva muži. Znají se od dětství, jeden učí češtinu a výtvarku na pražském gymnáziu a druhý je chirurgem v trutnovské nemocnici. Moc zajímaví a příjemní lidé. Na první pohled jsou dosti rozdílní. Jeden extrovert a druhý introvert. Oba velmi intelektuálně založení. 

Obyvatelé domů v mlze.

     Na modelu jsme jim ukázali řešení pergoly, k původnímu řešení měli výhrady. Tentokrát byli nadšeni. Ani jsem nečekal tak pozitivní přijetí. Líbilo se jim to.

 Kdybych na schůzku s klukama nejel a pak by mi to vyprávěli zpětně, asi bych jim nevěřil, že byli pánové tak nadšeni. Nálada byla uvolněná. V 9 jsme spokojení odjeli zpět směr Liberec. Mou hlavní motivací, bylo vrátit se pro papír excelent na model a taky už nic ze Rtyně či okolí nejelo do Pardubic. Štěpán mě hodil do Prahy. Příští týden odlétá za Alicií do Valencie. Na půl roku minimálně, takže se s ním už nejspíš neuvidím. 

   Na Čerňáku jsem potřeboval rozměnit stovku, abych si mohl koupit jízdenku. Paní neměla za celou stovku, tak mi darovala 30 korun. Chtěl jsem odmítnout, ale paní byla neoblomná. Jak jsou lidi hodní.

       Mimochodem, tenhle týden měl pro mě obrovskej přínos. Měl jsem možnost vytvořit si názor na realitu života jedný architektonický kanceláře. Zjistil jsem, že není vůbec potřeba bejt pesimistou, jako architekt se dá pracovat, dá se žít. Rakeťáci jsou správní chlapi, co dělaj věci s nadšením, dělaj je správně. Je potřeba se neposrat, myslet pozitivně, ke všem se chovat slušně, ale nebejt měkkej. Ono se to pak vrátí.

   A taky, když nad tím tak přemejšlím, tenhle blog, co jsem psal, byl spíš o gastronomii než o architektuře. 

Buenas noches!

    

Tereza/eMRAK/čtvrtek/den první

V devět jsem zvonila v Nerudovce na Dům U Bílé koule. Je dobrý ráno chodit přes Hradčanský náměstí, neni tam ani noha a vy si připadáte děsně dobře, že spěcháte do práce předs Hrad. Každopádně jsem přišla k Rajnišovi bez Rajniše, je teď zrovna v Karibiku. Přivítal mě Tomáš Kosnar, udělal mi prohlídku, ukázal mi všechny místa kam si můžu jít schrupnout, jak se dělá kafe, jak funguje kopírka. Dokonce pro mě měli přichystaný eMRAK manuál, kde jsem si mohla pročíst co mám dělat když.
Pak se hned šlo makat. Dostala jsem Martinovy ruční výkresy domu pod lanovskou v Jeseníkách. Kreslim řezy, půďáky, je to docela těžký, jelikož je to všechno z prkýnek a jsou tam detaily který jsem nikdy v životě neviděla.

Odpoledne přišli Coll Coll na oběd, měli jsme zapékané kuře s bramborem. Bylo nás tu šest, dali jsme si skleničku vína a pak šli zpátky klikat. Když jsem po šestý vycházela, překvapily mě davy turistů hned před dveřma. Prorvat se večer Nerudovkou na tramvaj je mor.

Lucka// Kadlas Pavlišta// čtvrtek

Ráno jsme zahájili zajímavě, a to obhajobou diplomky Ester Geislerové z nových médií na AVU. Instalace několika videí byla na půdě kokpitu. Sešlo se pár lidí na schodech, ester přečetla vysvětlující text, dostala za 1 a už to bylo:-) Nicméně dílo samotné i následující úvaha byla velmi působivá.
Predátor vařil špagety.
Líbí se mi jak se tam hezky o sebe navzájem starají...
Následně jsem si procházela všechny možné varianty rekonstrukcí objektu kokpitu - bývalé trafostanice - na hotel, umprum, byty, kanceláře... Pak jsem pokračovala ve tvorbě vizualizace a na závěr byla prohlídka všech zákoutí kokpitu s Davidem.

Mára // Raketoplán // Den 3

     Ráno se probudím, kluci nikde. Zase blbej pocit, že jdu pozdě.

Dnes by se mohlo zdát, že se toho v ateliéru nedělo tolik, jako včera. Vůbec jsem nefotil, což si uvědomuju až teď. 

Pouštěli jsme si dobrou muziku, to se dnes osvědčilo jako dobrej způsob na uvolnění začínající dusné atmosféry. S klukama jsme opět diskutovali o pergole. Každej den jsme se Štěpánem přišli s úplně jiným řešením. Jako hodně jiným. Pavel nás tlačil ke zjednodušení, až na kost. Je to hodně únavný, ale věřím, že to přinese pěkný a fungující řešení. Občas to mezi všemi jiskřilo, což se mi zdá dobrý, protože je to cesta k dobrým výsledkům. Zhmotníme mlhu.

     Zítra pojedeme na schůzku s těmi klienty. Je to ve Rtyni v Podkrkonoší. Jsem zvědav, jak to bude probíhat.

     Štěpán s Pavlem odjeli před chvílí do Prahy. Sedím, ještě v ateliéru, chci udělat něco do školy.

Zůstal tu se mnou Kuba a Arrinka. Dneska ji budu hlídat. Pavlova boxerka. Snad mi neuteče nebo nepokouše. 

Začali jsme od znova. Čistej stůl, tabula rasa, koperníkovskej obrat. Občas je to dobrý se vrátit na začátek a pročistit hlavy.

   Zítra ahoj!

Mára // Raketoplán // Den 2

    Večer předtím jsme šli spolu se Štěpánem směr domov. Ptal jsem se v kolik zítra začínají. Prej v 9, ale že můžu klidně v půl 10. Přišel jsem nakonec po 10. Jinak to ale jednoduše nešlo.

  Klucí vyřizovali ráno nějaký telefonát ohledně stavby. Kuba se trochu hroutil, Pavel to musel jako správnej kápo krotit a snažil se Kubu dostat do pohody. Dopoledne bylo takový hodně úřední. Přeci jen měli přijet ti grafici a nemělo moc smysl začínat nějakou velkou práci.

  Na hodinách se ukázalo 12, ve skutečnosti bylo už půl 1, přesně doba, kdy měli do Liberce dorazit Ex Lovers. Skvělý grafický designéři, který se alespoň pro mě prezentujou na netu hodně tajemně. 

    Štěpán je nabral a vyhodil v Domově. Pak přijel do aťáku pro nás. Domov je celkem příjemná restaurace. Dal jsem si z nouze roštěnou. Vůbec jsem si nedovedl představit, že by roštěná mohla vypadat jinak, než ji znám ze školní jídelny s rejží a v hnědý omáčce. 

   Během oběda jsme srovnávali školy architektury a designu. David i Zuzka maj velkej přehled a zájem i o jiný obory, což mi bylo hodně sympatický. 

   Kuba to celý platil, vytasil bankovky, jak kdyby se nechumelilo a šlo se od válu.

Potom přišlo přemístěný zpět k nám do aťáku (nějak rychle jsem si přivykl na to zájmeno "k nám"). Bylo nás 6 + fenka Arri. To byl trochu problém, který jsme ale elegantně vyřešili. 

No prostě elegantně.

Celý odpoledne se kluci věnovali Davidovi se Zuzkou. Bylo to hodně zajímavý. Pokoušel jsem se pracovat, ale věci, kterých se bavili a který rozebírali, se mě tak dotýkali a bavili mě, že jsem spoustu času strávil otočenej hlavou k nim a s nevinným výrazem. 

  Abych to celý upřesnil, tak Ex Lovers budou dělat Raketoplanu celou vizuální identitu. Já tyhle věci žeru, jsem na to ujetej. Proto mi to příjde, jak skvělá náhoda, že zrovna v tom týdnu, kdy tu jsem, tak řeší tyhle věci. Bylo to úžasný odpoledne plný výbornej postřehů k prezentaci architektury, marketingu a tak dále. 

David a Zuzka

  Pro mě, jako pro člověka, který se hodně o tenhle obor zajímá, to bylo velmi přínosný. Těším se, co z téhle spolupráce vyleze. Když nám ukazovali svoje poslední práce pro Umakart, tak jsem byl hodně nadšenej z toho, jak se daj věci dělat, když je zájem z obou stran.

Kuba jim udělal skvělý kafe (prý).

Debata nad raketovejma věcma.

 

            Ve sedm bohužel museli odjet. Rád jsem je poznal, jsou to moc zajímavý lidi.

Zbytek večera jsme strávili s klukama (hlavně se Štěpánem) tím, že jsme řešili opět pergolu. Dostali jsme se k jiným řešením a následné diskuzi, kdy Kuba hrál skvělou úlohu zpochybňovače. Což je ovšem velmi důležitý, někoho takovýho u sebe mít, protože to tříbí argumenty a startuje mozek.

   V pátek bychom měli mít ke schůzce s klientem připravený nějaký řešení. Snad to dopadne. Pavlovi se věci, který jsme nadhodili líbí.

komplet mančaft

    Aby se nám líp přemejšlelo, tak jsme se přesunuli do šenku. Konkrétně do nonstopu na Pražský. Hlavní téma, ale bylo fotbal. S Pavlem jsme to probírali zleva zprava. Štěpán se na to téma moc netvářil, tak jsme se snažili to trochu balancovat nějakou cizinou. Na ženský došlo taky.

pivo a pergola

  A protože se mi po těch pivech na kolej jako fakt hodně nechce, tak tenhle příspěvek píšu z bytu kluků.

Po skvělým dnu, zítra brzké vstávání. 

Rád bych věděl, kolik lidí to tak může číst.

Čégo

Lucka// Kadlas Pavlista// streda

Dnes se popis dne da shrnout do jedineho slova. Rendrovani. Tento zabijak casu mi dal dost zabrat. A zatim zadne vysledky - zitra se pokracuje...
Stavitele varili asijskou specialitu. Vecer jsme si pochutnali a sli jsme domu.

Mára // Raketoplán // Den 1

   Jak se to vlastně celé odehrálo?

Kmotrovským způsobem jsem oslovil Pavla - rakeťáka, jestli bych nemohl jít zrovna k nim na zkušenou.

Pavel souhlasil, prej se mu líbí, co dělám, ale jestli budu na ....., tak půjdu do .......

   Bylo to vlastně dobrý slyšet. 

Večer před prvním dnem (takže vlastně Večer 0) jsme si zavolali, že se ráno sejdeme v centru u jedný nový bytovky od Lábuse. Že tam budou dělat interiér do jednoho bytu. Upozornil mě, že normálně interiéry nedělají, že tam chodit nemusím, že mě to asi nebude bavit. Řek jsem, že tam budu. 

Vůbec jsem netušil, že Lábus něco v Liberci dělal, byla to novinka. Ten barák je dobrej v detailech. 

Dobrej architekt se pozná. 

Klient ten byt zamejšlí jako "party byt". Nevím, jak moc v nadsázce. Každopádně se mi zdá, že dobře ví, co od toho chce a dokáže ocenit poctivou práci kluků.

Kuba - Štěpán - Pavel
útočná formace Raketoplánu 

   Pak jsem se po vlastní ose přesunul ke klukům do aťáku. Přiznám se, že jsem předtím v tý oblasti Liberce nebyl. Ale místo je to moc pěkný. Je to v areálu nějaký firmy. Když jsem se ptal kluků, co ta firma dělá, tak řekli, že přesně neví, ale že prej z toho maj pěknou rejži. 

  Aťák je v budově od Petra Stolína. Hausbót to je, ale na suchu. Kluci jsou s Petrem Stolínem v jedný místnosti, nerušej se, dělaj si každej svoje a maj se rádi. 

Hausbót. Kluci jsou jako správný kapitáni vpravo nahoře. Všechno pod kontrolou.

    Hned jak jsem přišel, už jsem dostal práci. Není čas, ztrácet čas. Řekli mi na čem teď pracujou. Je toho celkem dost a všechno pěkný věci. Žádný blbosti. 

   Já dostal za úkol docela oříšek. Zhmotnit mlhu. Ne úplně, ale vlastně jo. Projekt se jmenuje Domy v mlze.

Jsou to dva samostatně stojící domy pro dva blízké přátele na jednom pozemku. Oba domy jsou z jinýho materiálu. Jeden černej, druhej bílej. 

Takhle už to měli kluci vymyšlený, ale třeba se to ještě změní.

.

Spojit je má taková pergola. To má být ta mlha, ze který koukají jen sedlový střechy obou domů. Celý odpoledne jsem to pod vedením Štěpána (kterej bude mít brzo doma dvě holky!) řešili, jakým způsobem udělat konstrukci tý pergoly. Hlavně, aby to dejchalo, skoro to chtělo odlítnout, bylo to jednoduchý, chytrý...prostě mlha. Jel jsem ještě na konzultaci do školy za paní Tomanovou, poradila mi jakýma dřevinama tu pergolu popnout. 

   Myslím, že jsme na dobrý cestě a vymyslíme to spolu do konce. Na začátek moc pěknej úkol. Kluci nade mnou zatím drží ochrannou ruku. Snad nezklamu je i sebe. Zítra zpět na oběžnou dráhu.

Možná přijedou i Ex Lovers.

Smutná událost dne: Pavel odpoledne odvezl svého miláčka Forda Escorta do servisu. Musel jsem jet s ním, jinak se prej v tom autě bojí. To auto má oddělanou spojku, hroznej rachot to dělá. Jak šroubek v mixéru. Lidi se za náma otáčeli. Byli jsme rádi, že jsme to v pohodě dopravili do servisu.

Ten blog je vlastně hodně dobrá věc, když je o čem psát !

Lucka// Kadlas Pavlišta// úterý

Dnes celý den zas vymýšlíme, co s tím krbem. Statik je evidentně nekreativní. Vůbec to neumí udělat bez té podpěry, která nám tam pak překáží…

Zjišťuji, co teď frčí na krbovém trhu a sbírám inspiraci.

Nakonec se nám tam ta podpěra bude ještě hodit.

Sketchupuji další varianty a mezitím dochází dřevo v kamnech atelieru… Predátor prý nějaké potkal nahoře na Letné. Jde se na věc, právě začíná pršet.

Větve jsou to veliké, prý budou stačit na celý další den:D  A tak čtyři architekti v černém táhnou za sebou větve okolo Kramářovy vily a úzkým průchodem až ke kokpitu. Paráda, nezmrznem.

Těším se na zítra.

Lucka// Kadlas Pavlišta// pondělí

Po strastiplné cestě z liberce jsem se v 11 hodin ocitla opět v kokpitu,  kde si mě minulý čtvrtek vylosovali pánové kadlas s palištou. Poslední patro této skvělé budovy bude pro tento týden mým pracovištěm. Luxusní výhled na hrad, petřín a staré zámecké schody, luxusní kamna a tím pádem i teplo, a taky luxusní lidiJ

Po krátkém úvodu do dění v kanceláři dostávám za úkol udělat průzkum komínů a krbů a vymyslet varianty uspořádání krbu, televize a polic v obýváku rodinného domu. A tak hledám, zjišťuji a sketchupuji, až do sedmi, kdy odcházím. Mezitím nechybí přestávka na výbornou  polévku, v atelieru to žije a stále se tu střídají lidé od sousedících builderů. Pes oliver se prý nudí a čeká až mu někdo hodí hračku. To se ale nestane, tak si jí musí házet sám.

Ola / A1 / Den čtvrtý

Malinko opožděně píšu, co se dělo včera.. Byl tu tak trochu blázinec, dveře se netrhly a zatím co v jiné dny se tu v klidu, ale intenzivně pracivalo, včera se honili, aby všechno klaplo.. Jednání střídalo jednání, jen my vzadu za knihovnou jsme měli klid.

Bohužel jsem se nestihla pořádně rozloučit s Lenkou a Davidem, jelikož měli jednání.. Tak doufám, že bude i nějaký loučící večírek :)

Ola / A1 / Den třetí

Kontrolní den na stavbě..

..domluva s výhledy.. 

 ..a krátká procházka po okolí.