Barbora // MOBA // pondělí 19.5.

Je to tady.

První den v MOBA.

Samou nedočkavostí (a panickým strachem z nedochvilnosti) vstávám asi tak o hodinu dřív, než jsme měla v plánu.
To nevadí, to je v pohodě, říkám si. Dám si ranní procházku po Praze, koupím si kafe, přečtu kus knihy, dobře začnu den - co kdybych byla zklamaná žejo, musím tedy ten den alespoň nadějně začít. Vyrážím z Letné, mířím na náměstí Republiky, je asi osm a mám dorazit na desátou.
To je dost času na nadějné starty. 

Snídám s Johnem Steinbeckem na lavičce před Edisonovou stanicí, MOBA sídlí nedaleko - v ulici u Půjčovny. Je asi devět, jinými slovy - i když dorazím s předstihem znamená to minimálně dalších 45 minut nedočkavého čekání. Nesluší se přijít moc brzo, je nezdvořilé přijít pozdě. Musím si to dobře načasovat, ještě že mám tu knihu...

Přicházím do kanceláře, všichni už jsou dávno v plné práci. A já si myslela, že nesmím přijít moc brzo... Dnes se odevzdává jeden z projektů, v podvečer se prezentuje v blízké restauraci. No...v hospodě prostě. Po krátkém představení, seznámení a výměně rozpačitých úsměvů začínám dělat na materiálech pro večerní prezentaci. Dělám photoshop, texturuji situace, dělám vizošky. Super, tohle mě baví. 
V kanceláři vládne hektická, ale pozitivní atmosféra. Mezi prací se vtipkuje, hraje fotbal, nebo probírají knížky. Je tu hodně stážistů - tři Italové, čeká se příjezd skupinky Španělů, takže instrukce i konverzace se obvykle vedou v angličtině. No, často spíš začínají česky a končí anglicky... Aspoň člověk neztrácí pozornost :)
Je pět, prezentace oficiálně začala, nicméně Igor i Yvette jsou stále "na odchodu" z kanceláře. Dnes se končí "regulérně", vedení odchází hájit projekt. Zítra začneme nový - soutěž :) už aby to bylo! Jestli pojedeme stejným tempem a nadšením, tak prostě musíme vyhrát.
Posledních pár pokynů a upřesnění a teď alou domů, dobře se na zítra vyspat.

Bude to dřina. Super dřina. Bude to pěkný. Už teď se těším.

Tak zítra.

Pavel // IPR–KVP // Po–So+Út

Soudomí na kuří noze

pondělí 9.6.

seznámení s KVP probíhá v hospodě Pod Skalami, představovačce deseti lidí najednou se vyhnu zamáváním "Ahoj, já jsem Pavel!" a začínám poslouchat, co se bude v týdnu dít. Po obědě příchod do soudomí na kuří noze, Honzův krátký úvod do historie IPR a KVP (pamatuju si jenom, že to je Institut Plánování a Rozvoje a Kancelář Veřejného Prostoru, že to je super, že vědí co dělaj a že tenhle týden bude hodně práce)

Jakub mi ukazuje dvě knížky Koncepce pražských břehů ( http://www.uppraha.cz/clanek/195/koncepce-prazskych-brehu ) a Manuál veřejného prostoru (ve středu se posílá do tisku, v úterý bude ke stažení na netu)

Honza si mě bere zpátky, dává mi práci, vaří kafe a posílá mě dělat na terasu, protože je fakt vedro.

večer vernisáž kamarádů z avu, vypuštění hlavy.

terasa IPRu místo původních břečťanů – první úspěch KVP

J: Tak sedíme ve vierendeeláku, nebo ne?
M: ještě že sedim blíž podpoře, než Káťa
K: U podpory je moment největší...

úterý 10.6.

drobná pomoc někomu s něčím na rozcvičení, představovačka deseti lidí najednou si mě stejně našla. Dostávám zpátky na přepsání text z pondělka - básničky jsou super, ale dneska seriózně. Posílám text na korekturu, přepisuju, korektura, přepisuju, korektura, přepisuju, odevzdávám. Odpoledne nácvik prezentace Manuálu veřejných prostor, Hlavní role Marek s Vladem a větrák – Jakubovi hodinky ukazují 33°C.

večer grilování za Akademií s čerstvými diplomatny, vypuštění hlavy.

nanečisto 

bez větráku neni prezentace

nasávání zeleně

středa 11.6.

oprava textů Manuálu podle poznámek korektorky, nabízím Markovi info-lifting prezentace Manuálu – Marek už stíhá jen cvičení proslovu. Mažu z prezentace, co se dá, a najednou je k světu.

odjíždíme s Honzou a Jakubem na Ještěda f kleci. Vypuštění hlavy.

Rychlooběd

čtvrtek 12.6.

---OUT OF ORDER---

pátek 13.6.

setkávám se s Evou v Nákladovém nádraží Žižkov, do Reality se zapojuje i Míša a jdeme stavět výstavu k Manuálu. Kvůli pomoci s výstavou jsme vlastně přijeli. Eva je fajn, výstava bude taky. odpoledne korigujeme všechny texty k výstavě.

večer sedám k počítači a chystám se na psaní na blog. Ne, spolubydlící potřebují poradit s večeří, takže vypouštím hlavu.

NNŽ

páteční příloha: lušťovka "Poznej předmět na obrázku". Své odpovědi pište do komentářů, nebo přímo na zeď v NNŽ

kvíz pro zvídavé čtenáře

starfighter

sobota 14.6.

výstava se bílí, Míša už nechce nasprayované prsty. Kolemjdoucího Dana Mertu prosíme o radu s rozmístěním panelů. Holky děkují a přestavují panely zpátky.

Večer všechny nabílené panely stojí, věšení posterů a světla už musí holky zvládnout zítra samy, já odjíždím z Reality pomáhat do Liberce bakalářům s jejich sny.

stíhačky

fešáci + Eva + Míša

bílení klipsniček, nehty jako bonus

fertig

*úterý 17.6.

vernisáž výstavy na Landscape festivalu: Výstava se nám povedla. Přesto, že je založená na textech, lidi chodí pomalu a čtou si je. Doslíchám se, že než si korektorka dvakrát přečetla Manuál veřejných prostor, Praha se jí líbila.

Pivo za jedenáct (koruna záloha na kelímek), třikrát projdu festival, potkávám team z KVP a užíváme si vernisáž.

Naviděnou, Realito!

Anča + Ema //18.-19. EDIT //Středa + čtvrtek + pátek

STŘEDA

Ve středu jsme dorazily opět ráno, následovalo nejdřív překlikávání výkresů v cadu (Jupí!:D..) Ema pokračovala na projektu pro Vítka a já jsem dostala za úkol "tajnej projekt" od Ivana. Pak jsme trošku bojovaly s převodem do 3D a k tomu nám hrál adekvátně lkavej song od Nicka Mulveye.  

Ten den jsme se zároveň seznámily s další momentální členkou Editu - Jančou, která studuje na čvutu. V kompletní sestavě jsme si šli všichni společně narvat panděra do nedaleký restaurace na klukama oblíbenou pho bo. Při čekání se probíral fotbal, jelikož Fernando byl celej ten den natěšenej, až pujde večer koukat na zápas do nedalekejch Rígráčů. Vítek se snažil zorganizovat společnej přenos v jednom ze žižkovskejch barů a nakonec volba padla na Planetu žižkov na Tachovskym náměstí. Pho byla dobrá s tim, že Ivan pravil, že tady chutná tak dobře speciélně především díky správný vychucený harmonii glutamátů!:D

Pak jsme se rozskupinkovali na menší segmenty s tím, že jsme si ještě společně s Jančou, Emou a Fernandem rychle skočily na kafe a pak se vrátili zpět do kanclu, kde jsme pokračovaly až do 7 do večera.

ČTVRTEK

Ve čtvrtek jsme přišly už v 9:30, jelikož nám Juraj slíbil, že nám ukáže něco ve sketch upu, aby nám to šlo trošku líp od ruky.

 Songem tohodle dne byli zároveň i moji oblíbenci London grammar akorát ve svižnějším tempu (možná náznak rytmu v kterym bychom měly klikat :D). 

No a jelikož máme zatím kapánek bohužel ještě stále šnečí tempo, končily jsme zase pozdě večer, takže pak jsme jely rovnou mapovat "konkurenci" na umprum párty.

PÁTEK

Pátek byl náš poslední den u Editu. Celý ten den jsme fotošopily naší variantu interieru, kterej nám zadal Vítek se slovy "hlavně ať je to sexy holky":D. ( To se nám samozřejmě nepodařilo, takže mírnej fail, ale aspoň nám k tomu hrál dostatečně  "sexy nakřáplej Čet Fejkr" <--- Bude na Colours!.

Klasicky jsme si zašly na oběd a než sme se nadály, utekl zbytek dne jako voda a s celým týdnem v realitě byl s úderem šestý hodiny večer šmitec.

Kluci se pak s namá v průběhu dne jednotlivě rozloučili, jelikož musí neustále pendlovat mezi kanceláří a místama, kde se realizujou jejich projekty. Na závěr ještě technická, pracuje se tu výhradně na macu, tudíž pro někoho, kdo neholduje applu by to mohla být komplikace. No a abychom to shrnuly, rozhodně to neni sranda a ještě se máme co učit! Tudíž buďme rádi, že si ještě zatím užíváme školičky. Moc děkujeme Editu za trpělivost i přes to, že si z nás často dělali humor - viz průvlaky:D. Amen.

Anča + Ema // EDIT // 17.6. Úterý

ÚTERÝ

V úterý jsme měly nástup v kanclu až v 11, jelikož kluci před tím vyřizovali věci na stavbě. Při příchodu nás přivítal Juraj s tím, že nám zadal úkol jet vyměřit prostor jedné pražské prodejny, pro níž mají dělat interiér.

Ema horlivě zaměřuje a zapisuje.

Po zaměření jsme se obratem vrátily zpět a mezitím už dorazil zbytek "gangu" (Vítek,Ivan,Káča) tudíž jsme se se všemi seznámily :). Potom jsme se v průběhu dne dozvěděly něco víc o projektech na nichž EDIT pracuje, o tom jak to u nich chodí a funguje + jsme byly seznámený s jejich systémem.

Každý den tu s námi byl na stáži sympaťák - španěl Fernando, tudíž sme si procvičily little bit "ingliš".

Následoval oběd a pak hledání referencí+klikání=> boj. K tomu nám zpříjemňoval čas strávenej za počítačema ediťáckej playlist pod taktovkou Juraje. 

Večer jsme pak společně všichni jeli autem omrknout Landscape festival na Nákladovém nádraží Žižkov, kde jsme ještě potkaly kamarády a přišel za námi taky Patrik, který byl paralelně s naším týdnem v realitě na tom svém a to u Robustu.No a co se večera týče, Merta byl shozen do sádry a pivo stálo 10 korun, takže fajn večer!:D

Landscape festival v plném proudu.

Hlava v písku.

Anča + Ema // EDIT // 16.6.14 - Pondělí

 

V neděli se telefonicky nečekaně dozvídáme, že v pondělí, místo obvyklého nástupu do práce, si máme udělat menší výlet do Tábora. Našim posláním bylo patřičně nasát zdejší atmosféru, zmapovat a nafotit lokalitu v rámci plánované architektonické soutěže na nový domov pro seniory.

Úlohy jsme se zhostily zodpovědně. Podařilo se nám proniknout do stávajícího domu pro seniory (viz foto - alias pavilon ptáků), kde jsme vyzpovídaly místní ředitelku. Teď už víme, že lidi s Alzheimerovou chorobou potřebují v parku organické cestičky :-) 

Nedílnou součástí nasávání atmosféry byl samozřejmě i průzkum zdejších kaváren :-)

Celkově to byl moc fajn výlet. Počasí nám celý den přálo, poznaly jsme mimo jiné malebné centrum Tábora. Večer jsme se po náročném dni vrátily zpět do Prahy, plné očekávání, co nás zítra čeká... 

Jakub//IPR Praha//pátek, pondělí

PÁTEK

Tak poslední den...jojo, už ani ta nostalgie není, co bývala. V plánu je dnes revize toho, co a jak jsme stihli při popisování jednotlivých lokalit. Práce jak na kostele a když si vzpomenu, že v plánu je popis takřka 800 lokalit Prahy...uff - tak to by se měli asi rozdvojit.
Práce, porada, oběd, porada... sjednotit texty, grafickou část a přístup k tolika odlišným částečkám Prahy bude fuška. Tak se těším na pondělí...jo počkat, já tam v pondělí vlastně už nejsem...

PONDĚLÍ

Tak je tu pondělí po víkendu a já znovu na místě dění, zločinec se prý vrací na místo činu :-). Tentokrát ale nejsem v prostoru u IPRu v souvislosti s Kanceláří metropolitního plánu, ale v souvislosti s projektem pavilonu Loop v rámci školního atelieru na TUL v Liberci - dostali jsme se totiž do závěrečné fáze - stavíme!! Mě to však nedá - přeci když už tu jsem, tak se za tou partou vypravím alespoň na chvíli, jen na pozdrav...a hned zase půjdeme :-)

Eva, Patrik, Martina// Robust// streda, štvrtok 18. a 19.6.2014

3. deň pokračujeme v zadanej práci a tešíme sa, ako nám to ide od ruky. Pomedzi to konzultujeme a nenápadne zisťujeme ako taký ateliér pracuje, aké sú starosti a radosti. Na obed ideme do kolumbijského steak housu a po dvoch dňoch vegetariánskej stravy si dávame poriadny kus mäsa :) 

Po obede je vonku krásne a nám sa nechce pracovať a tak rozoberáme pražské témy, ako napríklad výmenu dlažby na Vodičkovej, či nový pamätník na Malostranskej. 

4. deň sa náš počet zredukoval z 5 na 3 a tak pracujeme viacmenej samostatne. Robert robí DJ, vonku je ešte krajšie ako včera a naše hrobové miesto zíva prázdnotou! Sme akosi leniví.

Tak radšej ideme na obed na Strelecký ostrov, robíme si piknik a po obede už naozaj makáme! 

Je 17:30, pracovná doba u nás je do 18. tak rýchlo dopisujem príspevok na blog a pomedzi to na mňa civí to stále prázdne hrobové miesto a pripomína mi, že zajtra je posledný deň :(

Eva, Patrik, Martina// Robust// pondělí, úterý 16. a 17. 6.

Ráno - pondělí - 9:00 - čekáme s Evou před ateliérem a zvoníme, Patrik je v neznámu. Jsme přehnaně dochvilné, na zvonek zatím nemáme odezvu. Kempujeme na slunci přes ulici. Eva si jde koupit kávu a já vytipovávám, kdo ze vstupujících do příslušného vchodu vypadá jako architekt. Zvoníme znovu a tentokrát úspěšně. Při příchodu se seznamujeme s Ondřejem a Robertem - přesně těmi lidmi, které jsem jako architekty u vchodu vytipovala.

Míjíme žluté schody do Projektilu... 

A tady je Robust!

Úkol na náš týden je jasný, ve Zlatých Horách existoval muž, jemuž se přezdívalo Zlatokop Henry. Byl srdcem čtyřtisícového městečka a hlavně to byl trampík! 

Bohužel před dvěma lety zaklepal bačkorama, načež jeho syn ve Zlatých horách koupil místo na hrob. Takže zkoumáme funerální architekturu a snažíme se přijít na nějaký rozumný způsob přemýšlení o svérázném hrobě pro Henryho a jeho rodinu.

Jakub // IPR Praha // pondělí, úterý, středa, čtvrtek

PONDĚLÍ

Nástup v 9:00, u vchodu budovy B v "Prágrových kostkách" areálu Institutu plánování a rozvoje Prahy se zapisuji u paní na vrátnici, ani nestihnu dopsat vše, když za zády slyším: "Ten je teď na týden náš, toho si pamatujte" a tím má povinnost ranního zapisování do knihy návštěv končí. Na práci dostávám popis jednotlivých lokalit, ze kterých se skládá nový Metropolitní plán. Během zápolení s technikou si odskočíme na společnou poradu, kde se mimojiné dozvídáme od architekta Romana Kouckého, jak bylo v Benátkách - už teď vím, že se mi odsud nebude chtít :-)

ÚTERÝ

Pokračuje drobné zápolení s technikou - páni z IT oddělení ale odvádí kvalitní práci a tak se během dne podaří zprovoznit vše, co je pro mou práci potřeba. Na programu je pokračování na popisu lokalit - najednou děvčata roznášejí skvělý zákusek a v tu chvíli se z týdne v realitě stává týden narozenin. Dnes slaví Natálka - kromě košíčku s jahodami dostává skutečně originální dárek - písničku.

 

STŘEDA

Začíná další den, tentokrát nejprve musím na zkoušku z práva a teprve potom, naštěstí s dobrou náladou po absolvování zkoušky, dorazím na pracoviště - zrovna k obědu venku na terase. Obsah činnosti se nemění, a tentokrát nejsou na programu ani žádné narozeniny. Za okny se stále něco děje, jednou jsou to výškaři myjící okna, podruhé kdosi s jogamatkou (doteď jsem netušil, že něco takového je) na terase mezi budovami.

ČTVRTEK

Další den ve znamení oslavy narozenin. Ne, abych nezpomněl, pracovalo se fest! Díky Michalovým narozeninám nás čekal výborný cheesecake. Konečně jsem se vymanili z tropických teplot násobených černými skly. Bohužel, nebo spíš bohudík, jsme během žádného dne nedosáhli teploty 31 stupňů v místnosti, ta by totiž znamenala práci z domova.