Program pro studenty FUA TUL.
Cílem programu je pootevřít mladým studentům dveře do reality tvůrčích kanceláří, seznámit je s aktivními architekty a odhalit jim, jakým způsobem funguje architektonická kancelář. Preferujeme komunikaci především s absolventy FUA TUL jako způsob navázání spolupráce
školy a architektů z ní vzešlých, to Však rozhodně nebrání rozšíření okruhu spolupracujících ateliérů i za hranice “x-fatulu”.
"Ty nám přijedeš pomoct s tou výstavou, jo? Tak si radši vezmi pracovní oblečení" znělo mi v telefonu, když mi ve čtvrtek volala Eva.
V pátek ráno tedy vyrážím směr Praha - Kancelář veřejného prostoru alias kávépéčko, očekávajíc pořádné dobrodružství na úřadě.
"B jako budova"
Za "do práce na kole" mají stropro prémie!
V Pragerových kostkách za Karlovým náměstím sedí samí mladí - je to jako atelier diplomantů, co horečně klikají před konzultací s vedoucím práce, po-očku sledujíc ta nejvtipnější videa na youtube (sorry, boys!). Kafe mají ale opravdu dobré a s láskou Vám ho naservírují přímo na stůl.
Právě dokončují Manuál tvorby veřejných prostranství, objemnou to publikaci plnou tipů a rozborů jak by měl, nebo spíš mohl vypadat prostor veřejný. V zahraničí zcela běžná věc, v Čechách jsou kávépéčkaři zřejmě průkopníky. Brzy bude dostupná na internetu, určitě se na ní podívejte. Je skvěle zpracovaná a snad bude mít pozitivní dopad na pražská veřejná prostranství (a nejen ta). Co je "veřejné" je také velmi ošemetné...
ahoj Marku (autor rozkošných čč kresbiček v náboru KVP)
Ještě stihnu okounět při debatě Kuby a grafika Marka o návrhu webových stránek Manuálu, ale hned nato se loučím a hurá do NNŽ.
Nákladové nádraží Žižkov - instalace KVP pro Landscape festival.
Je tu asi deset mužů (ahoj Pavle - uličník je tady taky), šéfuje jim žena.
Jmenuje se Eva.
Je skvělá.
Jestli chcete vědět něco o nářadí, montování, materiálech, jak co udělat efektivně a hezky, zavolejte jí. Eva je študovaná umělkyně, sklářka, performerka a kurátorka. Všeuměl/kyně.
Sprejuji spony na bílo. Spíš svoje prsty.
K čemu rukavice? Máme aceton.
Bílá spona = superchytrá věc na uchycení plachet!
(nakonec se vůbec nepoužila)
Je to obrovské.
Pavel a jeho nový parfém.
Domlouváme.
Po pár vrtech mají chlapíci smontováno, my už jen ladíme umístění panelů. Přijdou na ně pověsit veliké plachty s fotkami známých pražských prostor k zamyšlení. Ještě samozřejmě nejsou vytištěné. Myslím, že to kluci šili, když jsem u nich byla ráno.
Je to tady. První den v MOBA. Samou nedočkavostí (a panickým strachem z nedochvilnosti) vstávám asi tak o hodinu dřív, než jsme měla v plánu. To nevadí, to je v pohodě, říkám si. Dám si ranní procházku po Praze, koupím si kafe, přečtu kus knihy, dobře začnu den - co kdybych byla zklamaná žejo, musím tedy ten den alespoň nadějně začít. Vyrážím z Letné, mířím na náměstí Republiky, je asi osm a mám dorazit na desátou. To je dost času na nadějné starty. Snídám s Johnem Steinbeckem na lavičce před Edisonovou stanicí, MOBA sídlí nedaleko - v ulici u Půjčovny. Je asi devět, jinými slovy - i když dorazím s předstihem znamená to minimálně dalších 45 minut nedočkavého čekání. Nesluší se přijít moc brzo, je nezdvořilé přijít pozdě. Musím si to dobře načasovat, ještě že mám tu knihu... Přicházím do kanceláře, všichni už jsou dávno v plné práci. A já si myslela, že nesmím přijít moc brzo... Dnes se odevzdává jeden z projektů, v podvečer se prezentuje v blízké restauraci. No...v hospodě prostě. Po krátkém představení, seznámení a výměně rozpačitých úsměvů začínám dělat na materiálech pro večerní prezentaci. Dělám photoshop, texturuji situace, dělám vizošky. Super, tohle mě baví. V kanceláři vládne hektická, ale pozitivní atmosféra. Mezi prací se vtipkuje, hraje fotbal, nebo probírají knížky. Je tu hodně stážistů - tři Italové, čeká se příjezd skupinky Španělů, takže instrukce i konverzace se obvykle vedou v angličtině. No, často spíš začínají česky a končí anglicky... Aspoň člověk neztrácí pozornost :) Je pět, prezentace oficiálně začala, nicméně Igor i Yvette jsou stále "na odchodu" z kanceláře. Dnes se končí "regulérně", vedení odchází hájit projekt. Zítra začneme nový - soutěž :) už aby to bylo! Jestli pojedeme stejným tempem a nadšením, tak prostě musíme vyhrát. Posledních pár pokynů a upřesnění a teď alou domů, dobře se na zítra vyspat. Bude to dřina. Super dřina. Bude to pěkný. Už teď se těším. Tak zítra.
seznámení s KVP probíhá v hospodě Pod Skalami, představovačce deseti lidí najednou se vyhnu zamáváním "Ahoj, já jsem Pavel!" a začínám poslouchat, co se bude v týdnu dít. Po obědě příchod do soudomí na kuří noze, Honzův krátký úvod do historie IPR a KVP (pamatuju si jenom, že to je Institut Plánování a Rozvoje a Kancelář Veřejného Prostoru, že to je super, že vědí co dělaj a že tenhle týden bude hodně práce)
Jakub mi ukazuje dvě knížky Koncepce pražských břehů ( http://www.uppraha.cz/clanek/195/koncepce-prazskych-brehu ) a Manuál veřejného prostoru (ve středu se posílá do tisku, v úterý bude ke stažení na netu)
Honza si mě bere zpátky, dává mi práci, vaří kafe a posílá mě dělat na terasu, protože je fakt vedro.
večer vernisáž kamarádů z avu, vypuštění hlavy.
terasa IPRu místo původních břečťanů – první úspěch KVP
J: Tak sedíme ve vierendeeláku, nebo ne? M: ještě že sedim blíž podpoře, než Káťa K: U podpory je moment největší...
úterý 10.6.
drobná pomoc někomu s něčím na rozcvičení, představovačka deseti lidí najednou si mě stejně našla. Dostávám zpátky na přepsání text z pondělka - básničky jsou super, ale dneska seriózně. Posílám text na korekturu, přepisuju, korektura, přepisuju, korektura, přepisuju, odevzdávám. Odpoledne nácvik prezentace Manuálu veřejných prostor, Hlavní role Marek s Vladem a větrák – Jakubovi hodinky ukazují 33°C.
večer grilování za Akademií s čerstvými diplomatny, vypuštění hlavy.
nanečisto
bez větráku neni prezentace
nasávání zeleně
středa 11.6.
oprava textů Manuálu podle poznámek korektorky, nabízím Markovi info-lifting prezentace Manuálu – Marek už stíhá jen cvičení proslovu. Mažu z prezentace, co se dá, a najednou je k světu.
odjíždíme s Honzou a Jakubem na Ještěda f kleci. Vypuštění hlavy.
Rychlooběd
čtvrtek 12.6.
---OUT OF ORDER---
pátek 13.6.
setkávám se s Evou v Nákladovém nádraží Žižkov, do Reality se zapojuje i Míša a jdeme stavět výstavu k Manuálu. Kvůli pomoci s výstavou jsme vlastně přijeli. Eva je fajn, výstava bude taky. odpoledne korigujeme všechny texty k výstavě.
večer sedám k počítači a chystám se na psaní na blog. Ne, spolubydlící potřebují poradit s večeří, takže vypouštím hlavu.
NNŽ
páteční příloha: lušťovka "Poznej předmět na obrázku". Své odpovědi pište do komentářů, nebo přímo na zeď v NNŽ
kvíz pro zvídavé čtenáře
starfighter
sobota 14.6.
výstava se bílí, Míša už nechce nasprayované prsty. Kolemjdoucího Dana Mertu prosíme o radu s rozmístěním panelů. Holky děkují a přestavují panely zpátky.
Večer všechny nabílené panely stojí, věšení posterů a světla už musí holky zvládnout zítra samy, já odjíždím z Reality pomáhat do Liberce bakalářům s jejich sny.
stíhačky
fešáci + Eva + Míša
bílení klipsniček, nehty jako bonus
fertig
*úterý 17.6.
vernisáž výstavy na Landscape festivalu: Výstava se nám povedla. Přesto, že je založená na textech, lidi chodí pomalu a čtou si je. Doslíchám se, že než si korektorka dvakrát přečetla Manuál veřejných prostor, Praha se jí líbila.
Pivo za jedenáct (koruna záloha na kelímek), třikrát projdu festival, potkávám team z KVP a užíváme si vernisáž.
Ve středu jsme dorazily opět ráno, následovalo nejdřív překlikávání výkresů v cadu (Jupí!:D..) Ema pokračovala na projektu pro Vítka a já jsem dostala za úkol "tajnej projekt" od Ivana. Pak jsme trošku bojovaly s převodem do 3D a k tomu nám hrál adekvátně lkavej song od Nicka Mulveye.
Ten den jsme se zároveň seznámily s další momentální členkou Editu - Jančou, která studuje na čvutu. V kompletní sestavě jsme si šli všichni společně narvat panděra do nedaleký restaurace na klukama oblíbenou pho bo. Při čekání se probíral fotbal, jelikož Fernando byl celej ten den natěšenej, až pujde večer koukat na zápas do nedalekejch Rígráčů. Vítek se snažil zorganizovat společnej přenos v jednom ze žižkovskejch barů a nakonec volba padla na Planetu žižkov na Tachovskym náměstí. Pho byla dobrá s tim, že Ivan pravil, že tady chutná tak dobře speciélně především díky správný vychucený harmonii glutamátů!:D
Pak jsme se rozskupinkovali na menší segmenty s tím, že jsme si ještě společně s Jančou, Emou a Fernandem rychle skočily na kafe a pak se vrátili zpět do kanclu, kde jsme pokračovaly až do 7 do večera.
ČTVRTEK
Ve čtvrtek jsme přišly už v 9:30, jelikož nám Juraj slíbil, že nám ukáže něco ve sketch upu, aby nám to šlo trošku líp od ruky.
Songem tohodle dne byli zároveň i moji oblíbenci London grammar akorát ve svižnějším tempu (možná náznak rytmu v kterym bychom měly klikat :D).
No a jelikož máme zatím kapánek bohužel ještě stále šnečí tempo, končily jsme zase pozdě večer, takže pak jsme jely rovnou mapovat "konkurenci" na umprum párty.
PÁTEK
Pátek byl náš poslední den u Editu. Celý ten den jsme fotošopily naší variantu interieru, kterej nám zadal Vítek se slovy "hlavně ať je to sexy holky":D. ( To se nám samozřejmě nepodařilo, takže mírnej fail, ale aspoň nám k tomu hrál dostatečně "sexy nakřáplej Čet Fejkr" <--- Bude na Colours!.
Klasicky jsme si zašly na oběd a než sme se nadály, utekl zbytek dne jako voda a s celým týdnem v realitě byl s úderem šestý hodiny večer šmitec.
Kluci se pak s namá v průběhu dne jednotlivě rozloučili, jelikož musí neustále pendlovat mezi kanceláří a místama, kde se realizujou jejich projekty. Na závěr ještě technická, pracuje se tu výhradně na macu, tudíž pro někoho, kdo neholduje applu by to mohla být komplikace. No a abychom to shrnuly, rozhodně to neni sranda a ještě se máme co učit! Tudíž buďme rádi, že si ještě zatím užíváme školičky. Moc děkujeme Editu za trpělivost i přes to, že si z nás často dělali humor - viz průvlaky:D. Amen.
ÚTERÝ V úterý jsme měly nástup v kanclu až v 11, jelikož kluci před tím vyřizovali věci na stavbě. Při příchodu nás přivítal Juraj s tím, že nám zadal úkol jet vyměřit prostor jedné pražské prodejny, pro níž mají dělat interiér.
Ema horlivě zaměřuje a zapisuje.
Po zaměření jsme se obratem vrátily zpět a mezitím už dorazil zbytek "gangu" (Vítek,Ivan,Káča) tudíž jsme se se všemi seznámily :). Potom jsme se v průběhu dne dozvěděly něco víc o projektech na nichž EDIT pracuje, o tom jak to u nich chodí a funguje + jsme byly seznámený s jejich systémem.
Každý den tu s námi byl na stáži sympaťák - španěl Fernando, tudíž sme si procvičily little bit "ingliš".
Následoval oběd a pak hledání referencí+klikání=> boj. K tomu nám zpříjemňoval čas strávenej za počítačema ediťáckej playlist pod taktovkou Juraje.
Večer jsme pak společně všichni jeli autem omrknout Landscape festival na Nákladovém nádraží Žižkov, kde jsme ještě potkaly kamarády a přišel za námi taky Patrik, který byl paralelně s naším týdnem v realitě na tom svém a to u Robustu.No a co se večera týče, Merta byl shozen do sádry a pivo stálo 10 korun, takže fajn večer!:D
V neděli se telefonicky nečekaně dozvídáme, že v pondělí, místo obvyklého nástupu do práce, si máme udělat menší výlet do Tábora. Našim posláním bylo patřičně nasát zdejší atmosféru, zmapovat a nafotit lokalitu v rámci plánované architektonické soutěže na nový domov pro seniory.
Úlohy jsme se zhostily zodpovědně. Podařilo se nám proniknout do stávajícího domu pro seniory (viz foto - alias pavilon ptáků), kde jsme vyzpovídaly místní ředitelku. Teď už víme, že lidi s Alzheimerovou chorobou potřebují v parku organické cestičky :-)
Nedílnou součástí nasávání atmosféry byl samozřejmě i průzkum zdejších kaváren :-)
Celkově to byl moc fajn výlet. Počasí nám celý den přálo, poznaly jsme mimo jiné malebné centrum Tábora. Večer jsme se po náročném dni vrátily zpět do Prahy, plné očekávání, co nás zítra čeká...
Tak poslední den...jojo, už ani ta nostalgie není, co bývala. V plánu je dnes revize toho, co a jak jsme stihli při popisování jednotlivých lokalit. Práce jak na kostele a když si vzpomenu, že v plánu je popis takřka 800 lokalit Prahy...uff - tak to by se měli asi rozdvojit. Práce, porada, oběd, porada... sjednotit texty, grafickou část a přístup k tolika odlišným částečkám Prahy bude fuška. Tak se těším na pondělí...jo počkat, já tam v pondělí vlastně už nejsem...
PONDĚLÍ
Tak je tu pondělí po víkendu a já znovu na místě dění, zločinec se prý vrací na místo činu :-). Tentokrát ale nejsem v prostoru u IPRu v souvislosti s Kanceláří metropolitního plánu, ale v souvislosti s projektem pavilonu Loop v rámci školního atelieru na TUL v Liberci - dostali jsme se totiž do závěrečné fáze - stavíme!! Mě to však nedá - přeci když už tu jsem, tak se za tou partou vypravím alespoň na chvíli, jen na pozdrav...a hned zase půjdeme :-)
