středa 7. listopadu 2012

Lucka// Kadlas Pavlista// streda

Dnes se popis dne da shrnout do jedineho slova. Rendrovani. Tento zabijak casu mi dal dost zabrat. A zatim zadne vysledky - zitra se pokracuje...
Stavitele varili asijskou specialitu. Vecer jsme si pochutnali a sli jsme domu.

Mára // Raketoplán // Den 1

   Jak se to vlastně celé odehrálo?
Kmotrovským způsobem jsem oslovil Pavla - rakeťáka, jestli bych nemohl jít zrovna k nim na zkušenou.
Pavel souhlasil, prej se mu líbí, co dělám, ale jestli budu na ....., tak půjdu do .......
   Bylo to vlastně dobrý slyšet. 

Večer před prvním dnem (takže vlastně Večer 0) jsme si zavolali, že se ráno sejdeme v centru u jedný nový bytovky od Lábuse. Že tam budou dělat interiér do jednoho bytu. Upozornil mě, že normálně interiéry nedělají, že tam chodit nemusím, že mě to asi nebude bavit. Řek jsem, že tam budu. 
Vůbec jsem netušil, že Lábus něco v Liberci dělal, byla to novinka. Ten barák je dobrej v detailech. 
Dobrej architekt se pozná. 
Klient ten byt zamejšlí jako "party byt". Nevím, jak moc v nadsázce. Každopádně se mi zdá, že dobře ví, co od toho chce a dokáže ocenit poctivou práci kluků.
Kuba - Štěpán - Pavel
útočná formace Raketoplánu 
   Pak jsem se po vlastní ose přesunul ke klukům do aťáku. Přiznám se, že jsem předtím v tý oblasti Liberce nebyl. Ale místo je to moc pěkný. Je to v areálu nějaký firmy. Když jsem se ptal kluků, co ta firma dělá, tak řekli, že přesně neví, ale že prej z toho maj pěknou rejži. 
  Aťák je v budově od Petra Stolína. Hausbót to je, ale na suchu. Kluci jsou s Petrem Stolínem v jedný místnosti, nerušej se, dělaj si každej svoje a maj se rádi. 
Hausbót. Kluci jsou jako správný kapitáni vpravo nahoře. Všechno pod kontrolou.

    Hned jak jsem přišel, už jsem dostal práci. Není čas, ztrácet čas. Řekli mi na čem teď pracujou. Je toho celkem dost a všechno pěkný věci. Žádný blbosti. 
   Já dostal za úkol docela oříšek. Zhmotnit mlhu. Ne úplně, ale vlastně jo. Projekt se jmenuje Domy v mlze.
Jsou to dva samostatně stojící domy pro dva blízké přátele na jednom pozemku. Oba domy jsou z jinýho materiálu. Jeden černej, druhej bílej. 
Takhle už to měli kluci vymyšlený, ale třeba se to ještě změní.
.

Spojit je má taková pergola. To má být ta mlha, ze který koukají jen sedlový střechy obou domů. Celý odpoledne jsem to pod vedením Štěpána (kterej bude mít brzo doma dvě holky!) řešili, jakým způsobem udělat konstrukci tý pergoly. Hlavně, aby to dejchalo, skoro to chtělo odlítnout, bylo to jednoduchý, chytrý...prostě mlha. Jel jsem ještě na konzultaci do školy za paní Tomanovou, poradila mi jakýma dřevinama tu pergolu popnout. 
   Myslím, že jsme na dobrý cestě a vymyslíme to spolu do konce. Na začátek moc pěknej úkol. Kluci nade mnou zatím drží ochrannou ruku. Snad nezklamu je i sebe. Zítra zpět na oběžnou dráhu.
Možná přijedou i Ex Lovers.

Smutná událost dne: Pavel odpoledne odvezl svého miláčka Forda Escorta do servisu. Musel jsem jet s ním, jinak se prej v tom autě bojí. To auto má oddělanou spojku, hroznej rachot to dělá. Jak šroubek v mixéru. Lidi se za náma otáčeli. Byli jsme rádi, že jsme to v pohodě dopravili do servisu.

Ten blog je vlastně hodně dobrá věc, když je o čem psát !