středa 14. listopadu 2012

Zuzka/Builders/středa

Dneska už Ester nepřišla. Zatopilo se, uvařil čaj a pustilo se do práce. Lukáš se zdržel při hledání své ztracené bundy po Praze. Štěpán vařil hovězí líčka na víně podle receptu od Polreicha. Bylo to fakt báječné, všichni byli tak nějak šťastní. Na návštěvu přišel i malý David za velkým tátou Davidem. Kluci se postupně připravují na páteční schůzku s klienty ohledně cukrárny a odevzdání návrhu na rekostrukci domu v Hořovicích. Já pořád zahrada. Práce se prokládá zábavnými historkami, debatami o Kotasovi vs.Calatrava a pasivních domech, pak i k otázce peněz v architektuře a lobingu . Možná sepíšu brožuru ,, Všechno co jste nechtěli vědět o architektuře a báli jste se zeptat,,.
K večeru přichází drama dne! Skypujeme se stavařem Radkem ohledně domku. Půjdou ty okapy svést v izolaci nebo ne ?!  Zítra se bude dělat model !

                                                        nestydíme se za to, že máme hlad a žádné peníze

Mirka/Robust/středa (den třetí)

Dneska už jsem nikam nejela, ale pracovala jsem v atelieru na variantách dispozic bytu. Hlavně je tam problém s koupelnou, která je momentálně hrozně mallinká a vstupuje se do ní z kuchyně. Takže jsem hledala varianty, kam by se větší koupelna mohla umístit, kde bude kuchyň, kancelář a pokoj pro studenty, aby to nějak fungovalo.
Taky jsem měla za úkol najít v normě, jestli může být druhý záchod v bytě přístupný z pokoje nebo kuchyně. Robert byl ale rychlejší než já. Než jsem si stačila přečíst obsah a zjistit, kde to mám vlastně hledat, našel to na internetu.
Po obědě mě vzali do oblíbené cukrárny na Arbesově náměstí, kde jsme si koupili zákusek. Je to taková malinká příjemná cukrárna.
Odpolene přišel grafik, který pro Robust dělá internetové stránky. Měli tam schůzku s jedním klientem. Během jednání jsem je vyfotit nestihla, tak přidávám aspoň fotku při odchodu.




Tereza/HuťArchitekturyMartinRajniš/úterý/den čtvrtý

Každý den je stejný a na druhou stranu úplně jiný. Žijeme tady v takovym stereotypu, po devátý přijdeme, jsme tu společně deset hodin a pak zas jdeme každý domů. Sedíme v jedný místnosti, občas se bavíme, občas je pár hodin ticho. Pak si společně uděláme oběd a když se začne stmívat, začneme pracovat se snahou dohnat celý den.
Občas dostávám lekce cadu, pomalu ale jistě se ze mě stáva cadmaster, vzpomínám na Hakulína, dívám se z okna na cisterciačky jak okopávaj záhonky a přemýšlím o cadu a bohu. 
Výkresy, co jsem se snažila dát dohromady už jsou v podstatě hotový, takže jsem dostala novou práci, udělat Huti Architektury novou vizitku. Dali jsme to s Davidem dohromady během dvou hodin, měl jasnou a jednoduchou představu, tak to stačilo jen naklikat.


Můžete si tipnout, jaká šla do finálu.

Jirka/Manua/úterý


Dnešek odstartoval v příjemých devět hodin. Krátká porada nám snad trochu objasnila náš úkol, ale tahle "jasnost" zmizela v průběhu dne. Území různorodé zeleně mezi jednotlivými částmi Prahy 14 je poměrně rozsáhlé, tak jsme vyrazili na toulky po okraji Prahy a na nich jsme zůstali prakticky celý den. Fyzicky náročný den nám zpříjemnila členka letopisecké komise, která nás zásobila informacemi z okolí. Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek tu končíme, tak doufám, že se nám podaří uchopit tohle zadání správně.

Ranní briefing.

Č.

Mirka/Robust/den druhý (úterý)

Ráno jsem chvíli pracovala na variatách toho bytu, na který jsme se byli včera podívat.
Kolem jedenácté jsme vyrazili na kontrolní den na stavbu na zámek. Robert mě celou stavbou důkladně provedl a popsal mi, jak to tak v praxi u takové zakázky funguje. Všechno to bylo hrozně zajímavé. Potom už jsme jenom čekali na Ondřeje a vyrazili jsme zpět do ateliéru. Na stavbě jsme ale strávili celé odpoledne, takže jsme se vrátili celkem pozdě.



Zuzka/Builders/úterý

Ráno zase normálka, opětovné setkání s mou novou kamarádkou Ester, čaj jak ze školní jídelny a divné vůně v kokpitu. Generální diskuze nad zahradou a celým domem. Dojídání Davidova výborného boršče, aby se mohl uvolnit hrnec pro kuchaře dne - a to mě. Bylo zábavné sledovat jaké pozdvižení dokáže udělat žena za plotnou .
 Vařila se cuketová polívka, ale než jsme ji však stihli vůbec ochutnat, vzpomněli si kluci, že už bychom dávno měli sedět v tramvaji směrem Dejvická, kvůli projektu kavárny naproti hotelu Internacional. V plánu bylo setkání  s investorem, plynařem a pánem na vodu?. Byly to dost zajímavé 2 hodiny mého života. Řešit rozvody odpadu není žádná sranda.  Samotný prostor kavárny má velký potenciál, těším se, jak to celé nakonec dopadne.
Po totálním porušení dohodnutého trvání schůzky, odcházíme s oblíbenými slovy, že ještě něco hrozně důležitého máme.......... Ano, hlad. Kluci jdou do řeznictví, já pro chleba. Rychle do kokpitu na polívku.Konec práce.

Ale zítra se bude vařit maso.
Vzhledem k mému analogovému foťáku, uvidíte celou photostory až na závěr. :)