čtvrtek 13. prosince 2012

Barbora Jandova_ting architekti_den čtvrtý

Dopoledne jsme se sešli v ateliéru všichni tři..
Já pokračovala v analýze soutěže, Štěpán dělal nějaký faktury, psal průvodní zprávy atd., Claudie něco klikala a dohromady konzultovali různé projekty.

... takhle vypadá ateliér. Abych tu fotku vyfotila, musela jsem stát v otevřených dveří:-)


V poledne jsem šla se Štěpánem a jeho bráchou na jídlo do Mistralu, pak jsme si dali polední kávu a šli zase do práce...
Claudie nás opustila asi ve dvě, protože musela vyzvednout malou Idu ve školce.
Na nás pomalu začala přicházet odpolední spací krize.
Nějak jsme to ale doklepali a dokliklali:-)


Vy/Neza/sloužená odměna

anna/trošku se zpožděním...

Ještě bych se ráda podělila o svou neznalost v oburu architektury. NEVĚDĚLA JSEM TOTIŽ KDO TO JE FELIX HAAS! Údájně je to modlitební knížka každého studenta architektury. Bohužel Felixe nezná ani google, leda Felixe fotbalistu, Felixe kreslíře a Felixe (asi) podnikatele.. 
Musela být sjednána náprava a obdržela jsme Felixe! Poštovně..
Z Felixe se vyklubala kniha jmenem Architektura 20. století od již znmíněnýho Felixe Haase. Přesně stejnýho Haase, kterýho máme doma. První kniha o architektuře, kterou jsem jako dítě držela v ruce.. Mezitim se knihu stihla polejt a počmárat (dětem totiž takový knihy do ruky nepatří:))



Michal//Manua// závěrečná prezentace


 Vlastně až dnes jsme zakončili naší práci u Manua. Dlouho odkládaná prezentace mě zaskočila přímo v den kritik, takže to bylo docela naročný všechno skloubit dohromady a stihnout to. Podle Kamilovejch instrukcích jsem čekal jednoduchou prezentaci před pár lidma, kde jim představíme naše skicáky a analýzy co jsem celý týdne v realitě připravovali. Opak byl pravdou, jelikož jsme s Jakubem dorazili jako první, pomáhali jsem dvěma dámám s přípravami. Postupně jsem do místnosti nanosili mikrofony, repráky, spoustu jídla a pití. Nakonec přišlo okolo 15 lidí ze zastupitelstva P14, k tomu filmaři a my s Kubou naprosto nepřipravený.
Kamil zahajuje prezenčku



Na řadu jsme šli první, což se nakonec ukázalo jako dobrej tah. Měli jsme to za sebou před náma nešel nikdo kdo to měl připravený. Z patra jsme to odříkali a dali prostor por dotazy. Tam nás nejdřív pochválil jeden sociolog za návrh lávky která by zkrátila cestu kolem rybnika v Kyjich, aby v zápětí nás dostal do nesnází starosta argumentem, že jsem vůbec nebrali v potaz hnízdiště ptáků na severní straně rybníka.
To bude asi všechno, zkušenost to byla hodně zajímavá a díky za ní.