úterý 23. září 2014

Marie Č. // ORA // 2 + 6 dní ve Znojmě


 

 

pátek 12.9.

Páteční odpoledne přijíždím do Znojma. Zpožděný autobus musel zastavit jinde, než jsem měla nastudováno z mapy, a tak jsem na cestě na Roosveltovu trochu zmatená. Ve Znojmě je zrovna historické vinobraní celé dění ve městě s ním souvisí nebo se mu pořizuje - i linkové autobusy.
V ateliéru je plno. Kromě Báry, Jeníka a Jendy jsou tu ještě architekt Martina a ekonom Josef, se kterýma zanedlouho vycházím do centra podívat se na tu slávu. Přesně jak varoval Jeník do meilu - ukrutně turistů a hektolitry burčáku. Večer se k nám přidávají i Jeník s Bárou a Jenda.

Nejdražší sklenička vína, skvělá jehněčí klobáska a Bratři Orffové...
Vracíme se domů - o patro výš nad ateliér. Mám svůj pokojíček s růžovejma peřinama a paní nad dveřma.





sobota 13.9.

Sedíme u nakročeného stolu pod zdobeným stropem, dopoledne máme hned 2 schůzky s klienty. Všichni Pražáci, které láká jih Moravy, jedni si dokonce koupili pozemek s velkým vinohradem a malým šumperáčkem - budou dělat víno, prej...
Kluci /návštěva/ odjíždějí, ale zapomněli u dveří lahev s burčákem - jaká škoda.
Naopak přijíždí další návštěva - Barunčin spolužák ze školy Kuba.
Pijeme burčák s novou návštěvou.
Večer zase do města, tentokrát všichni. 5 lidí na 3 vstupenky, dobrý ne?
Stíháme půlku poslední písně Monkey business a pak celé Čankišou, během kterých začíná pršet a pršet nepřestává. Běžíme domů, ale po cestě děláme ještě přestávku v jednom mázhausu a do druhého lezeme jen proto, že se v něm dá vlézt do podzemí a černé kuchyně, docela zážitek...




neděle/j/ 14.9.

V neděli se nedělá... Ale nebylo to úmyslně! Než jsme se stihli nasnídat, je skoro poledne. Přijíždí další hosté - další všupáci Pavel a Terka. A nakonec ani ten oběd nestíháme...všichni někam spěchají. Místo něj je přislíbená večeře. Jedeme s Bárou do Podyjí na pouť, poznávám první půlku jejího příbuzenstva, včetně sourozenců babičky Marie.
Pozdní oběd je výbornej! Baruška je nejen šikovná architektka, ale i kuchařka - máme výborné rizoto s houbama.
Burčák už nemůžu ani cejtit, naštěstí mám rýmu...




pondělí  15.9.  první pracovní den

První úkol zní - nainstaluj si Rhino. A tak frčím na 90ti denní verzi. Jako seznámení organizuju stafáž, trochu nuda, ale Jeník už mi připravuje podklady na druhý den. Na oběd jedeme na kolech Na věčnost, kde dělají skvělý vegetariánský jídla. Koriandrový pesto je fakt něco!
Odpoledne trochu té manuální práce - opalujeme a brousíme dveře budoucí kanceláře ve sklepě.
Večer vaří Honza u sebe doma - mňam.




úterý 16.9.

Bára odjíždí do Prahy na svoji úplně poslední zkoušku. Vymýšlím jednu z variant pro klienty s vinohradem, ale domodelovat to musel Jenda...
Večer jdeme zalozit na stěnu, stěničku... Pak se seznámuju s dalším klientem se skvělým jménem a sýrárnou a s pár dalšími Znojemáky v hospodě u Max Williama...to bylo fajn. Během večera přichází zpráva od Báry - zítra se jde na vinobraní!




středa 17.9.

Ráno oblékám pracovní oblečení a pohorky - jede se na vinohrad. Seznamuji se dědečkem, strejdou a bratranci... a jde se na to. Musí se sklízet co nejdřív, hodně pršelo a víno by co nevidět začalo pořádně plesnivět. Sbíráme jenom "Mullerku", která to ale je pozná bezpečně jen dědeček s babičkou, protože hlavy jsou namíchané. Jeník se snaží porozumět odlišování vína, ale většina ostatních si na tento kunst moc nevěří...
Víno se dováží do sklípku a odděluje se třapina od dužniny.
Rmut, hmota, co z toho vznikne, se ještě musí přecedit, máme skvělý sladký moštík. Ochutnáváme a zbytek už se přečerpává do velkého kanystru...
Ale to už se přesouváme do další místnosti sklípku - ke krbu, klobáskám a domácímu kečupu.




čtvrtek 18.9.

Ráno se opět všichni potkáváme v kanceláři. Pozdravíme africký šneky, najdeme toho, který utekl, za ledničkou a můžem se dát do práce...
Tentokrát mám navrhovat interier domku, který vypadá jako hříbek, do Mikulova pod zámek. Dispozice s konkrétním nábytkem na míru. Modeluju postel a trámové stropy...
Naštěstí vedle mě sedí Jenda a dává mi krátké lekce tutoriálu...díky!




pátek 19.9.

Už jsme bez Jendy. V kanceláři je to jako na den otevřených dveří....samá návštěva, samá schůzka. Na oběd zase na kolech. Zjišťuju, že i v sukni se dá jezdit na horákovi... Po obědě připravujeme na další den - dispozice, fasády...pojede se do Mikulova, do hříbku.
Odpoledne přijíždí ovčák Vořech s půlkou jehněte...
A chudák dělník - pán, co pracoval na zahradě málem dostal sklem, co letělo z verandy v horním patře, a ještě jsme ho omylem zamkli na dvoře.




sobota 20.9.

V sobotu ráno se jedu projet na kole do Kauflandu. Má až od 7mi a tak se projíždím blízkou uličkou s novostavbama, zpátky to beru kolem zahrádkářské kolonie, abych si spravila chuť. Nakoupím na snídani a honem zpátky... Jen mi nedošlo, že vařit na jedné plotýnce bude tak na dlouho. A tak vyjíždíme do Mikulova se zpožděním. Bára jede jak drak.
Konečně vidím domek, který jsem zatím vídala jen půdorysů a řezů. Zepředu nic moc, ale zezadu...hříbek, fakt! Má novou střechu, už do něj neprší. Ale chvilku pršelo...
Je zajímavé stát na prahu pokoje, který má místo podlahy jen trámy, ze stropu leze rákos, a představovat si ten útulný pokoj nejkrásnějšího penzionu v Mikulově...
Díky promáčeným stěnám lehce seškrabujem třísetleté nánosy omítek a odkrýváme malbu. Po cestě zpátky zastavujem kde jinde než u Modráku!
Vracíme se zpátky, pokračujeme v nesnězené snídani a pak do sklepa brousit...

Večer nasedám do auta a jedu domů...se skvělou náladou, pár lahvema vína a jablíčky od paní Zmekové.







Po týdnu mám pocit, že znám celý Znojmo. Hlavu plnou zážitků, počítač super stafáže a několik nových přátel. Bylo to moc fajn. Celé OŘE děkuju a těším se na další shledání....možná ve Znojmě, možná v Liberci.
Ahoj M.