Čtvrtek
Včera jsem celý den rozpracovávala „zubatý“ koncept.
Zkoušela, jak by měly cesty vypadat a jak vlastně raději neměly… V poledne
pro mě přišla premiéra s vietnamskou kuchyní, kdy mezi obědem Robert
porovnával restauraci, ve které jsme seděli, s čínskou přes ulici a dal
nám i tip na jedno bistro na Smíchově.
Odpoledne se dospělo k závěru, že ta nejjednodušší varianta je
nejlepší- žádné obloučky jen přímé cesty. Ale stále to není ono… A co ten rybník?
Jak ten by měl vypadat?Ale to až zítra.
Pátek
Celé dopoledne jsem si hrála s možnostmi rybníka a
snažila se nezapomenout, že bude ve
svahu, tak aby nemuseli dělat třímetrovou hráz, abych v poledne zjistila,
že se tím zabývám zbytečně dlouho. No jo… Chvilku na to pak nám z Projektilu
přišli ohlásit že v rámci změn, co provádí vedle v konference, nám
může vypadnout proud, tak abychom zálohovali, pokud naše baterka nevydrží
nějakou chvilku. (Načež někdo prohlásil, že jeho baterka vydrží při dobré vůli
5 minut.) Což se na první chvíli zdála jako dobrá záminka pro oběd, která však
nebyla hned využita. Odpoledne jsem pak už jen pokračovala na celé zahradě a
furt štelovala a ladila proporce na správnou notu, tak jsem zvědavá, co se z toho
dál vyklube a jaký bude výsledek.
Osobně jsem vděčná za tento projekt, který mi dal možnost
nahlédnout pod pokličku atelieru Robust.
Pomáhá to udělat si prvotní představu běžně fungujícího ateliéru (alespoň
doufám), kde je vidět že to není jen o navrhování ale taky o papírování,
vyřizování, vysvětlování, hlídání, někdy i nahánění a mohla bych možná
pokračovat až do nekonečna. Na kluky tu žádný pikantnosti nepovím (ačkoliv nás
k tomu několikrát naváděli- hlavně pokud to nebude pravda, vtipálci). Ale že bych od
nich odcházela se špatnými vzpomínkami-to říct nemůžu.
ateliér- v přízemí Robust a v patře Projektil
možná nějaký další nápad
Žádné komentáře:
Okomentovat