Každý den je stejný a na druhou stranu úplně jiný. Žijeme tady v takovym stereotypu, po devátý přijdeme, jsme tu společně deset hodin a pak zas jdeme každý domů. Sedíme v jedný místnosti, občas se bavíme, občas je pár hodin ticho. Pak si společně uděláme oběd a když se začne stmívat, začneme pracovat se snahou dohnat celý den.
Občas dostávám lekce cadu, pomalu ale jistě se ze mě stáva cadmaster, vzpomínám na Hakulína, dívám se z okna na cisterciačky jak okopávaj záhonky a přemýšlím o cadu a bohu.
Výkresy, co jsem se snažila dát dohromady už jsou v podstatě hotový, takže jsem dostala novou práci, udělat Huti Architektury novou vizitku. Dali jsme to s Davidem dohromady během dvou hodin, měl jasnou a jednoduchou představu, tak to stačilo jen naklikat.
Můžete si tipnout, jaká šla do finálu.
Občas dostávám lekce cadu, pomalu ale jistě se ze mě stáva cadmaster, vzpomínám na Hakulína, dívám se z okna na cisterciačky jak okopávaj záhonky a přemýšlím o cadu a bohu.
Výkresy, co jsem se snažila dát dohromady už jsou v podstatě hotový, takže jsem dostala novou práci, udělat Huti Architektury novou vizitku. Dali jsme to s Davidem dohromady během dvou hodin, měl jasnou a jednoduchou představu, tak to stačilo jen naklikat.
Můžete si tipnout, jaká šla do finálu.
Levá dole.
OdpovědětVymazattipuju stejně!
OdpovědětVymazatnn, je vyhraly ty vpravo. uz se tisknou.
OdpovědětVymazat