neděle 25. listopadu 2012

Michaela/Re:Form/úterý

Budíček po vernisáži v Kokpitu. Uf. Rychle na tramvaj, dát si skvělou kávu, co vás zaručeně dostane na nohy a můžeme vyrazit!
Slibovaný výlet je tu. Opuková tradice čeká. Všude mlha...
Směr Smilovice. Opouštíme Prahu.
Co se to děje? Najednou je vše oblé, nic na vás nevystrkuje ostrou hranu, kloužete očima ze strany na stranu. Jako kdyby voda po dlouhá staletí oplachovala zdejší kopce. Nádhera. A ta půda! Jak se krásně červená. A ty chmelnice! Máte chuť na pivo...



V mlze cítíte ještě větší mystično...
Blížíme se k bráně.

Jsme tu.
Tak.
To je ono. Bývalá stodola. Čtveřice obřích pilířů z cihel a opuky klanících se na všechny strany.
Monumenty. Škoda. Už nepůjdou využít tak jako dříve. Alespoň poslouží jako dobrá banka materiálu.


Topíme boty v bahně, obhlížíme místo a přemýšlíme, jak s ním naložit.
O kousek dál je přístřešek, kde budou ustájeni koně. Teď se tu však testují cihly, ze kterých se v létě postaví dům.

 ..hlínu dopravit..

 ..prolisovat..

 
..v cihlu proměnit!

Pak už jen nechat usušit. To musím někdy vidět naživo.

Poslední pohledy parcelou, zamávat paní sousedce a jede se dál.
Nedaleko Panenský Týnec.
Nedokončená katedrála.
Nesmírná krása se silou vesmírnou.
Nebyli jste tam? Jeďte.
 ..nebudete litovat..

Posedlí vertikalitou se zastavujeme v Peruci, u památného stromu..
..tam, kde se kníže Oldřich prvně setkal s Boženou..

A ještě hlouběji do dávných časů, kroužíme kolem menhiru, uprostřed polí, v mlze, kdesi za Prahou, ale to už pro dnešek stačí, dobrou noc.





Žádné komentáře:

Okomentovat