druhý den na praze 14...
ranní sešlost o tom, co a jak...
trpělivé vysvětlování manua, jak k celému úkolu přistupovat a co bude náš výstup...
hodně dlouho jsem všichni koukali, jak tele na nové vrata...všichni jsem pochopili, ale slova jako...identita, identifikace, komunita, udržitelnost a realizovatelnost....stejně dostala ten správný význam až na konci wokshopu...
potom trochu o tom, co už jsme stihli o našich místech zjistit...(já a šimon jsme hloubětín...) a taky o prvních pocitech, z krátké návštěvy H. předchozí den...
do terénu...
krásný azur, idylické dopoledne, nikde žádný problém, nikde žádní lidi...hloubětín je přece super...!!!
oběd v čínské restauraci (jeden ze dvou podniků, kde se dá na H. v poledne najíst...)
hlavní náplň dne...procházka s paní petržílkovou...paní, co zná historii H., zdraví spoustu kolemjdoucích a zná spoustu historek a souvislostí o každém místečku, co jsme potkali...moc nám pomohla si udělat obrázek o místě i o lidech...
zmrzlí na kost po asi tří hodinové procházce jsme zapadli do místní cukrárny...jedno z nejnormálnějších míst v samém srdci H., kde jinak člověk najde jen Penny, bezdomovce, metro, podchod a ubytovny...
v cukrárně maminky s kočárky a idylka v dětském koutku, tak veliká, že jsme se museli přesunout do centra...na jedno...
třetí den na praze 14...
kulturní antropologové o kulturní antropologii...
víc než jen zajímavé...řada z nás se později vyptávala...kde se to dá studovat...
každopádně celý den v tomto duchu...
do terénu...
všichni společně na sídlišti lehovec s antropologem pavlem, který se nás snažil zasvětit do své profese v praxi...
první nesmělé zastavování lidí a povídání si o tom, jak se jim žije na praze 14...
průzkum zajímavých míst a hledání jejich potenciálu...
potom každá dvojice pěkně do svého rajonu...
my se šimonem oběd na hloubětíně (průzkum toho druhého místa, kde se dá na H. najíst.....mají guláš a malinovku...)
lov hloubětanů anem veronika a šimon dělají svoje první rozhovory s místníma...
paní s kočárekm 1
paní papírnictví
paní čistírna
dva pánové
paní bílá bunda
ukrajinec
babička
...
opět vymrzlí až na kost do místní cukrárny...
mátový čaj a paní s kočárkem 2....nejdelší rozhovor...nikdy ji už zřejmě nepotkáme, ale víme o ní první poslední...
potom odvážné seznámení s majitelem cukrárny, posezení u vína a další rozhovory s jeho podnapilými přáteli...málem nás u sebe ubytoval a dal nám práci...poučení?....už nikdy víc nedělat rozhovory u vína...špatně se ukončují a jsou z velké části bezcenné...
čtvrtý den na praze 14...
ranní sešlost a konzultace v kulturáku kyje...
domýšlení našich intervencí, pěkně v teplíčku, všichni společně...
manua venku začínají stavět lavičku...
oběd vedle v hospodě...
poslední dodělávky před prezentací...
prezentace pro davida...ředitel kulturáku a důležitá osoba prahy 14...
rychlá, stručná a nenásilná...
všichni vyklidnění a spokojení...
do terénu...
lavička...!!!
postavit, obrousit, odnést na místo, usadit na terén...hotovo...
největší zážitek za celý týden...
loučení s manua
a do liberce...
nejvíc vymrzlá, co jsem kdy byla...!!!!
pomohla až dvě v liberci...
workshop s manua ???
hodně dobrý....zase kousek nového pohledu na věc...
velmi osvěžující čtyři dny...v pondělí do školy jak znovuzrozená...
dost se těším na prezentaci našich intervencí pro starostu prahy 14, na výstavu, která by měla být a na všechno, co ještě přijde...
díky moc manua
díky moc jitce
...omlouvám se za opožděný příspěvek a slibuju, že budu psát dál o všem, co se ještě bude dít...
ranní sešlost o tom, co a jak...
trpělivé vysvětlování manua, jak k celému úkolu přistupovat a co bude náš výstup...
hodně dlouho jsem všichni koukali, jak tele na nové vrata...všichni jsem pochopili, ale slova jako...identita, identifikace, komunita, udržitelnost a realizovatelnost....stejně dostala ten správný význam až na konci wokshopu...
potom trochu o tom, co už jsme stihli o našich místech zjistit...(já a šimon jsme hloubětín...) a taky o prvních pocitech, z krátké návštěvy H. předchozí den...
do terénu...
krásný azur, idylické dopoledne, nikde žádný problém, nikde žádní lidi...hloubětín je přece super...!!!
oběd v čínské restauraci (jeden ze dvou podniků, kde se dá na H. v poledne najíst...)
hlavní náplň dne...procházka s paní petržílkovou...paní, co zná historii H., zdraví spoustu kolemjdoucích a zná spoustu historek a souvislostí o každém místečku, co jsme potkali...moc nám pomohla si udělat obrázek o místě i o lidech...
zmrzlí na kost po asi tří hodinové procházce jsme zapadli do místní cukrárny...jedno z nejnormálnějších míst v samém srdci H., kde jinak člověk najde jen Penny, bezdomovce, metro, podchod a ubytovny...
v cukrárně maminky s kočárky a idylka v dětském koutku, tak veliká, že jsme se museli přesunout do centra...na jedno...
třetí den na praze 14...
kulturní antropologové o kulturní antropologii...
víc než jen zajímavé...řada z nás se později vyptávala...kde se to dá studovat...
každopádně celý den v tomto duchu...
do terénu...
všichni společně na sídlišti lehovec s antropologem pavlem, který se nás snažil zasvětit do své profese v praxi...
první nesmělé zastavování lidí a povídání si o tom, jak se jim žije na praze 14...
průzkum zajímavých míst a hledání jejich potenciálu...
potom každá dvojice pěkně do svého rajonu...
my se šimonem oběd na hloubětíně (průzkum toho druhého místa, kde se dá na H. najíst.....mají guláš a malinovku...)
lov hloubětanů anem veronika a šimon dělají svoje první rozhovory s místníma...
paní s kočárekm 1
paní papírnictví
paní čistírna
dva pánové
paní bílá bunda
ukrajinec
babička
...
opět vymrzlí až na kost do místní cukrárny...
mátový čaj a paní s kočárkem 2....nejdelší rozhovor...nikdy ji už zřejmě nepotkáme, ale víme o ní první poslední...
potom odvážné seznámení s majitelem cukrárny, posezení u vína a další rozhovory s jeho podnapilými přáteli...málem nás u sebe ubytoval a dal nám práci...poučení?....už nikdy víc nedělat rozhovory u vína...špatně se ukončují a jsou z velké části bezcenné...
čtvrtý den na praze 14...
ranní sešlost a konzultace v kulturáku kyje...
domýšlení našich intervencí, pěkně v teplíčku, všichni společně...
manua venku začínají stavět lavičku...
oběd vedle v hospodě...
poslední dodělávky před prezentací...
prezentace pro davida...ředitel kulturáku a důležitá osoba prahy 14...
rychlá, stručná a nenásilná...
všichni vyklidnění a spokojení...
do terénu...
lavička...!!!
postavit, obrousit, odnést na místo, usadit na terén...hotovo...
největší zážitek za celý týden...
loučení s manua
a do liberce...
nejvíc vymrzlá, co jsem kdy byla...!!!!
pomohla až dvě v liberci...
workshop s manua ???
hodně dobrý....zase kousek nového pohledu na věc...
velmi osvěžující čtyři dny...v pondělí do školy jak znovuzrozená...
dost se těším na prezentaci našich intervencí pro starostu prahy 14, na výstavu, která by měla být a na všechno, co ještě přijde...
díky moc manua
díky moc jitce
...omlouvám se za opožděný příspěvek a slibuju, že budu psát dál o všem, co se ještě bude dít...
Žádné komentáře:
Okomentovat