Jsme odhodláni odložit všechno ostatní a plnými silami se vrhnout na Galerii. Ráno uděláme u kávičky harmonogram, dáme si meloun a odpřisáhneme plán dodržet. No...
Ála s Petrem odjedou a já v kanceláři osiřím a mám za úkol vymýšlet poznámky k autorské zprávě. Najednou někdo klepe. Postaršímu pánovi s kýblem blum trochu pohasne obličej, když vidí mě, a hned se ptá, kde že je prý Kočka, paní domácí. Vysvětluju, že by se za chvíli měla vrátit, ale pán pospíchá, a tak se spokojí se mnou. Předá mi kýbl i nezbytné instrukce o konzumaci a zavařování, ujistí mě, že v pátek budou švestky a zmizí. Jsem ohromená nadšením a vstřícností Áliných a Petrových sousedů.
Po práci legraci a tak večer vyrazíme na pivo. V místní hospodě U Piráta jsou Stolínovci už za profláknuté štamgasty. Jdeme si sednout ven na pivo a pozorujeme trénující fotbalový tým FK Ruprechtice. Kdyby Hrabal napsal Okresní přebor, zcela určitě by se to odehrávalo v Ruprechticích. Nejsme tak daleko od centra Liberce, ale ta vesnická milá atmosféra je tu dokonalá.
Když přicházím domů, slibuju si, že zítra už pojedu na kole.
Žádné komentáře:
Okomentovat